Motyka jako zahradnické náčiní? V tuzemských zahradách se používá od nepaměti jako nástroj pro kopání, pletí a kypření, větší motyky také jako malý pluh. Motyka se dokonce dostala do pohádkového světa - určitě si pamatujete, že nenasytného Otesánka zastavila motykou až babička, která na poli okopávala zelí. Nejčastěji se u nás setkáváme s klasickou rovnou, špičatou nebo srdcovitou motykou, které umožňují zarýt se hluboko do půdy, vyrývat plevel a kypřit i vysušenou a ztvrdlou zem.
Tradiční “česká motyka” je zkrátka univerzální nástroj, uzpůsobený i pro těžší práce, hluboké zpracování záhonů a boj s hluboce zakořeněným plevelem. Už z principu vyžaduje větší fyzickou sílu, práci v předklonu (bolí z ní záda) a obvykle se používá tehdy, kdy je potřeba půdu takzvaně "otevřít".
Holandská motyka funguje jinak, než jsme zvyklí
Holandská motyka, známá v angličtině jako Dutch hoe, má jiný původ, jiný princip i jinou filozofii použití. Její domov je v Nizozemsku, kde se tradičně hospodařilo na měkké, nízko položené půdě v místech, kde lidé vysušili území, kde bývalo moře - a tady bylo potřeba pracovat co nejšetrněji, bez hlubokého rytí. Vznikla tak holandská motyka, která místo převracení půdy (jak to dělá “česká” motyka) pracuje jen v její horní vrstvě - a velmi účinně podřezává plevel bez toho, aby se na povrch dostala semena, která by jinak zůstala hluboko v půdě a nevyklíčila.
Princip holandské motyky v jednom odstavci? Díky tomu, že má plochý a vodorovně připevněný břit, kterým při práci pohybujete těsně pod povrchem (tlakem od sebe), nenarušíte hlubší vrstvy půdy, přitom ale prakticky znemožníte klíčení nového plevele a odříznete kořínky plevelům, které už stihly vyrůst.
Pro českého zahrádkáře je setkání s holandskou motykou příjemným překvapením
Práce s ní je totiž rychlá, nepotřebujete tolik síly, není třeba se ohýbat a nebolí tedy tak záda… tam, kde už jsou záhony osázeny nebo osety, se jeví holandská motyka jako ideální nástroj pro pravidelnou údržbu záhonů během sezóny. Dovoluje totiž rychlé a pohodlné odplevelení bez ohýbání, s minimálním úsilím a bez převracení zeminy. V permakulturní zahradě, kde se často používá přístup pěstování bez rytí, se holandská motyka osvědčí dvojnásob. Neporuší život v půdě, nevysuší ji a zároveň si poradí s plevelem.
Jestli je nějaké ALE? Ano. Holandská motyka potřebuje měkčí půdu – v kamenité či jílovité zemi si nemusí poradit.
Na závěr připomeňme: Na zahradě si klasická a holandská motyka nepřekážejí – naopak, skvěle se doplňují
Ta první si poradí s tvrdou zemí a hluboko zakořeněným plevelem, zatímco ta druhá přichází na řadu ve chvíli, kdy už je půda připravená a záhony jen čekají na údržbu. Kde jedna pracuje silou, druhá nabízí lehkost a přesnost. V zahradě se vyplatí mít obě. Každá pracuje jinak – ale společně tvoří tým, který vám práci na zahradě výrazně ulehčí.
