Léto v zahradě patří i plevelům - stačí nechat pečlivě opečovávané záhony pár dnů bez povšimnutí a plevel začíná vystrkovat růžky. A když zaprší a je teplo, nejsou to růžky, ale doslova rohy. S plevelem je to zkrátka věčný boj - stejně jako se sekáním trávníku. Čím příhodnější je počasí pro růst zeleniny a dalších kulturních rostlin, tím víc rostou i plevely a tráva.
S trávou si většina lidí poradí poměrně snadno. S plevely je to někdy těžší. A to i tehdy, když si pořídíte nářadí, které dokáže zlikvidovat prakticky každý plevel - podřezávač plevele. Výsledek jeho práce totiž na první pohled může vypadat, že se nic nestalo. Není to nástroj na vytahování celých rostlin i s kořeny, ale na energetické vyčerpání plevele. V tomto ohledu funguje překvapivě dobře, šetrně a bez zbytečné dřiny. Za jedné jediné podmínky - že ho berete do ruky pravidelně, cca 1 za 14 dní. Tedy stejně často, jako byste museli vzít do ruky jakoukoliv jinou motyčku.
Jak podřezávače plevele vlastně fungují
Mezi našimi zákazníky oblíbený Kultivátor Combi DeWit (stejně tak ale třeba holandská motyka, zahradní disk, srdcový odstraňovač plevele nebo klasická šintovačka) pracuje na jednoduchém, ale mimořádně účinném principu. Odřízne plevel těsně pod povrchem půdy, tam, kde začíná kořenový krček. Čepel podřezávače se při tom dostává ke kritickému bodu, odkud rostlina vyrůstá. V okamžiku, kdy takto přetnete spojení mezi kořeny a nadzemní částí plevele v podstatě “vypnete” fotosyntézu. Tedy proces, díky kterému rostliny (tedy i plevele) žijí.
Podříznuté nadzemní části sice ještě chvíli vypadají živě, ale je to opravdu jen zdání. Plevelné rostliny brzy zavadnou, uschnou, rozpadnou se a dodají tak půdě trochu organické hmoty, kterou si vzaly na svůj růst, zpět. Ano, po práci je můžete nechat ležet na povrchu půdy jako lehkou vrstvu mulče.
A co se děje pod zemí? Kořínky plevele v zemi zůstanou a pokusí se vyhnat novou nadzemní část. Jenže vy je opět odříznete. Bez životně potřebné fotosyntézy slábnou a postupně se energeticky vysílí tak, že časem zajdou. Některé druhy plevele zajdou po prvním "podříznutí", jiným to trvá déle.
Jak si podřezávače poradí s plevely typu pýr, pampeliška nebo bršlice kozí noha
Tohle je častá otázka – fungují podřezávače i na plevele s hlubokými nebo oddenkatými kořeny? Naše odpověď zní: Ano, ale počítejte s tím, že je to běh na delší trať. Pýr plazivý, svlačec, pampeliška nebo bršlice kozí noha patří mezi vytrvalé plevele, které znovu regenerují z podzemních částí. Právě proto je klasické vytrhávání často marný boj – kořeny se trhají a každý kousek může znovu obrazit. Právě proto, že podřezávače využívají “strategii vyčerpání”, plevel sice ještě i několikrát vyrazí, ale každým dalším podřezáním se oslabuje, až se vyčerpá úplně.
