Už jste někdy slyšeli o pojmu permakultura nebo smíšené kultury? Že ne? Tak to musíme rychle napravit, je to totiž pro vaše dobro. A nejvyšší čas na seznamování je teď, na začátku sezóny, než stihnete osít a osázet záhony.
Permakulturní pěstování rostlin má za cíl vypěstovat co nejvíce úrody bez velké námahy a bez použití chemických prostředků. Zní to jako ta nejpřirozenější věc na světě, že? A přitom není a spousta lidí se snaží podpořit růst rostlin chemickými postřiky a nelogickými postupy.
Díky permakulturnímu pěstování rostlin šetříte životní prostředí a přírodu kolem nás. Stačí se naučit pár pravidel a stanou se divy. Pokud se pěstováním zeleniny zabýváte, určitě jste slyšeli pojem polykultura neboli smíšená kultura. V zásadě jde o to, že na jednom záhonu spolu pěstujete více druhů zeleniny, které se dokážou navzájem pozitivně ovlivňovat a díky tomu poskytnout i větší a zdravější úrodu. Díky tomuto soužití je možná sklizeň několikrát do roka, rostliny se pěstují bez postřiků a lépe hospodaří s vodou a živinami.
Jak se mohou rostliny navzájem ovlivňovat?
Rostliny se navzájem podporují v růstu
Některé druhy rostlin vylučují prospěšné látky a tím se vzájemně podporují v růstu. Obohacovat půdu o důležité živiny, které využijí jiné rostliny, dokážou především luštěniny jako je hrách, fazol či bob nebo sója. Tyto rostliny dokážou díky hlízkovitým bakteriím na svých kořenech poutat vzdušný dusík a uvolňovat ho do půdy, kde ho využijí jiné rostliny. Rostliny, které mají dostatek dusíku jsou svěže zelené a plné života, naopak rostliny trpící nedostatkem dusíku jsou bledé, bez života často s různými skvrnami na listech. Luštěniny tedy rozhodně zařaďte do osevního plánu.
Mezi druhy nedochází ke konkurenci
Vhodně zvolené druhy si navzájem buď nekonkurují vůbec, nebo velmi málo. Jedná se především o to, že si nekonkurují v příjmu živin a jednostranně nevyčerpávají půdu. Příkladem je kořenová zelenina jako petržel, mrkev, pastinák apod., která díky hlubšímu kořenu uvolňuje i odebírá živiny hlouběji v půdě a tím funguje třeba v symbióze s cibulí, která není náročná na živiny a koření mělce.
Živý mulč chrání nejen před růstem plevele
Některé druhy zeleniny fungují jako živý mulč, čímž snižují odpar vody a omezují růst plevele. Příkladem je třeba špenát pěstovaný mezi česnekem, který pokryje meziřádek, drží vodu, kterou využije i česnek a nemusíte řešit plevel. Jiným příkladem jsou například rajčata, pod kterými můžete pěstovat letní salát, který je díky rajčatům chráněn před přímým sluncem.
Rostliny odpuzují nepříjemné škůdce
Asi tou nejlepší výhodou, kterou můžeme získat kombinací různých druhů zeleniny je, že některé druhy zeleniny svým typickým aroma odpuzují savé škůdce (mšice, molice, nosatce) a dokonce i slimáky. Mezi tyto přírodní odpuzovače patří veškerá cibulová zelenina, především pak česnek a cibule, které když budete pěstovat třeba v řádku u mrkve, odpudíte jejího největšího škůdce, pochmurnatku mrkvovou. Jestliže tedy vysadíte cibulovou zeleninu do každého záhonu, ušetříte peníze za nákup chemických přípravků, které při permakulturním pěstování zeleniny nejsou vůbec akceptovány.
Náš tip: S permakulturou si skvěle rozumí zavlažovací nádoby olla. Zakopete je do země a zajistíte tak přísun vody rostlinám bez nutnosti zalévat.
