Kdo už ochutnal vlastnoručně vypěstované rajče, jistě bude souhlasit, že žádné rajče z obchodu nechutná tak dokonale jako to ze zahrady. Abyste se ale dočkali zdravých plodů, musíte pro to také něco udělat. Kromě pravidelné závlahy, hnojení a vyštipování zálistků musíte rajčata chránit i
před chorobami a škůdci.
A právě choroby, které na rajčatech přehlédnete, bývají nejčastější příčinou, proč si nakonec na úrodě nepochutnáte. Choroba totiž dokáže rostlinu zlikvidovat během pár dní. Jakmile při preventivní prohlídce porostu nějakou tu chorobu objevíte, začněte hned jednat. U řady chorob se nákaza šíří opravdu rychle a každý den hraje roli.
V tomto článku najdete nejčastější choroby rajčat, podle kterých poznáte, co vaše rostliny trápí, a hlavně tipy, jak se jim bránit.
V létě počítejte s plísní bramborovou
S plísní bramborovou se někdy setkal téměř každý pěstitel. Bývá tou nejčastější příčinou, proč zůstanete bez úrody. Napadené plody ani rostliny už nezkonzumujete a musí skončit v popelnici.
Plíseň se objevuje nejčastěji v červenci a srpnu za vlhkého a teplého počasí. Na listech tvoří šedozelené vodnaté skvrny, které postupně hnědnou. Listy pak odumírají a zasychají. Na plodech vznikají hnědé až černé zahnívající skvrny, které zasahují hluboko do dužniny a rajče se stává
nepoživatelným. Choroba napadá i stonek.
Septorióza, tečkovité skvrny na listech
Septoriózu poznáte podle drobných kulatých skvrn na listech. Mají světlejší střed a tmavší okraj a uprostřed často maličké černé tečky. Skvrn rychle přibývá, listy žloutnou, hnědnou a opadávají, většinou postupuje od spodních listů nahoru. Choroba sice přímo nenapadá plody, ale
rostlina přijde o listovou plochu, oslabí se a rajčata pak špatně dozrávají.
Septorióza se šíří hlavně za vlhkého počasí a při zamokření listů. Pomáhá zálivka ke kořenům místo na list a včasné odstranění napadených listů.
Hnědá terčovitá skvrnitost (alternárie)
Alternáriovou skvrnitost prozradí větší hnědé skvrny s typickými soustřednými kruhy, které připomínají terč. Objevují se na listech, řapících i na stonku, a napadnout mohou i plody, nejčastěji v místě stopky. Choroba se rozjíždí za teplého a vlhkého počasí a často potrápí oslabené nebo přehuštěné rostliny.
Plíseň šedá ve vlhku a chladu
Plíseň šedá se hlásí šedým plstnatým povlakem na listech, stoncích i plodech a postižená pletiva měknou a hnijí. Daří se jí hlavně ve vlhku, chladu a v přehuštěném porostu se špatným prouděním vzduchu, typicky ve sklenících a fóliovnících na konci léta. Hodně pomáhá vzdušný spon, větrání a okamžité odstranění zahnívajících částí.
Nejlepší ochrana proti chorobám rajčat? Prevence
Prevence se vyplatí ve všech směrech. Pokud máte možnost rostliny ochránit ještě dřív, než choroba udeří, věnujte se jí důkladně a pravidelně.
Proti houbovým chorobám obecně vás nejvíc ochrání dostatečná vzdálenost mezi rostlinami, aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Ve sklenících a fóliovnících pravidelně větrejte. Zalévejte ke kořenům a vyhněte se zamokření listů, na mokrém listu se houbové choroby šíří nejrychleji. V deštivých letech pomohou i preventivní postřiky.
Jakmile spatříte první příznaky, neztrácejte čas a zasáhněte hned. Napadené rostliny nikdy nedávejte do kompostu, patří do bio popelnice. Jinak si nákazu přenesete do dalšího roku.
Jako šetrnou ochranu nejen rajčat vyzkoušejte biologický přípravek Altela. Zastavuje přenos houbových i bakteriálních chorob na rajčatech, okurkách, bramborách, jahodách, ovocných stromech i vinné révě. Obsahuje přírodní enzymy, polyketidy, neživé bakterie, rostlinné extrakty a stopové prvky jako mangan a zinek, které podporují obranyschopnost rostlin. Altela pomůže i při napadení rostlin plísní.
Za zkoušku stojí také Polyversum Biogarden, takzvaná „chytrá houba", která chrání rostliny před houbovými chorobami a plísněmi. To obsahuje mikroparazity Pythium oligandrum, kteří napadají houbová onemocnění a plísně hned v zárodku, v jednoduchém pojetí je požírá a tím rostliny léčí. Polyversum je nejúčinnější především jako preventivní přípravek.
Nepoživatelné plody napraví živiny
Najdete-li na špičce plodů tmavé zapadlé skvrny, jde nejspíš o nedostatek vápníku, takzvanou špičkovou hnilobu. Za vlhka bývají skvrny šedavé a mokré, za sucha zasychají, propadají se a černají, někdy je druhotně pokryjí saprofytické houby.
Nejde o nakažlivou chorobu, ale o poruchu výživy, kterou nejčastěji spustí nepravidelná zálivka. Prevencí je proto vyrovnaná a dostatečná závlaha, aby zemina neproschla až ke kořenům.
Vápník dodáte postřikem, pozor ale na ostatní prvky
Preventivně i při prvních příznacích můžete rostlinám dodat vápník postřikem na list ve snadno přijatelné formě. Hodí se chlorid vápenatý v koncentraci 0,5 % nebo speciální hnojivo, které tuto formu vápníku obsahuje. Už napadené plody nevyléčíte, ty raději otrhejte.
Pro zdravý vývoj plodů je důležitá vyrovnaná výživa všemi živinami. Hlídejte si hlavně přehnojení dusíkem, zejména v amoniakální formě. Opatrně zacházejte i s draslíkem, především na půdách, kde už ho je dost.
