Chřest patří mezi delikatesy, které si lidé většinou kupují v obchodě a nevěří, že by ho zvládli vypěstovat sami. Přitom stačí jednorázová správně provedená výsadba a záhon vám pak plodí 10 až 15 let. Stojí to za pár hodin práce na jaře, ale jen pokud trefíte správnou hloubku, rozestupy a několik klíčových pravidel péče.
Bílý, zelený, fialový: jaký chřest pěstovat
Chřest lékařský (Asparagus officinalis) se prodává ve třech provedeních, která se neliší odrůdou, ale způsobem pěstování:
- Bílý chřest roste pod nahrnutou zeminou (hrůbkem). Bez přístupu světla zůstane jemně bílý, je ale třeba ho před vařením oloupat a pěstování je výrazně pracnější.
- Zelený chřest roste volně na rovném záhonu. Na slunci se zazelená, loupat se nemusí a pro začátečníka je jednoznačně nejjednodušší.
- Fialový chřest roste podobně jako zelený, sytá fialová barva je dílem antokyanů. Bývá o něco sladší, po uvaření většinou zezelená.
Pokud sázíte chřest poprvé, začněte zeleným. Hrůbky pro bílý si vyzkoušíte, až budete vědět, co od záhonu čekat.
Kdy a kam chřest vysadit
Sazenice chřestu (jednoletá nebo dvouletá sazba) se vysazují od konce března do druhé poloviny dubna, v období, kdy ještě nezačaly rašit.
Jakmile se na pupenech objeví zelené výhonky, ujmou se hůř.
Stanoviště musí být slunné, vzdušné, s lehkou písčitou nebo hlinitopísčitou půdou. Těžké jílovité půdy chřestu nevyhovují, kořeny se prodírají nad zem hůř a výhonky bývají křivé. Pokud máte těžkou půdu, vylepšete ji kompostem a hrubým pískem, nebo zvažte vyvýšený záhon s lehčím substrátem.
Důležitá je rotace. Na stejné místo chřest po likvidaci porostu nesázejte několik let (běžně se uvádí 8 i víc), aby v půdě nepřežívali původci chřestových chorob.
Hloubka výsadby chřestu a rozestupy
Tady dělají začínající pěstitelé největší chybu, chřest se nesází mělce. Klasický postup:
1. Vykopejte rýhu hlubokou 20 až 25 cm (pro zelený). Pro bílý ještě hlouběji, protože na ní budete časem nahrnovat hrůbek.
2. Na dno dejte vrstvu vyzrálého kompostu a lehce udusejte.
3. Položte sadbu kořeny rozloženými do hvězdy, pupenem nahoru.
4. Zasypte zeminou, aby pupen zůstal 3 až 5 cm pod povrchem. Postupně, jak budou výhonky růst, rýhu doplňujte zeminou, dokud nebude srovnaná se záhonem.
Rozestupy: v řadě 30 až 50 cm mezi rostlinami, mezi řádky 1 až 1,5 metru. Dospělá rostlina má rozsáhlý kořenový systém a v hustém záhonu se rostliny přetahují o vodu i živiny.
Kolik sazenic chřestu budete potřebovat
Pro běžnou rodinnou spotřebu počítejte 8 až 10 rostlin na osobu. Za teplého jara budete sklízet i obden, za chladnějšího je sklizeň rozložená do
delšího období. Přerostlé výhonky tvorbu nových brzdí, proto se vyplatí chodit na záhon pravidelně a sklízet, jakmile dorostou.
Hnojení a mulčování
Po výsadbě stačí vrstva vyzrálého kompostu kolem rostlin, případně můžete k sazenicím přisypat hrst granulovaného bio hnoje a pravidelná závlaha, aby půda nevyschla. V dalších letech přihnojujte na jaře před zahájením sklizně a po jejím ukončení. Druhá dávka je důležitá: rostlina si v ní ukládá zásoby do kořene pro příští sezónu.
POZOR: Rychle rozpustným minerálním hnojivům s vysokým dusíkem se vyhněte: chřest pak roste do nati, ale výhonky jsou slabé.
Mulčování je u chřestu téměř povinné, použít můžete:
- vyzrálý kompost (přidává živiny i drží vlhkost),
- slámu (nejlevnější, ale při rozkladu váže půdní dusík, dosypejte trochu rohoviny),
- posekanou trávu v tenké vrstvě, aby se nezapařila.
Mulč drží vlhkost, brzdí klíčení plevelů a po čase obohatí půdu o humus.
Plevel: proč je pýr problém
V chřestovém záhonu vám výsledek může zhatit jediný plevel: pýr plazivý. Jeho oddenky se šíří horizontálně pod zemí, prorůstají kořenovým balem chřestu a okrádají rostlinu o vodu i živiny. Povrchové vytrhání nestačí, každý zbylý kus oddenku vyžene novou rostlinu.
Jediná spolehlivá obrana je prevence: před výsadbou záhon pýru důsledně zbavte (vykopáním i s oddenky), a další roky drobné výhony likvidujte
hned, jak je uvidíte.
Škůdci: vrtule chřestová a chřestovníček obecný
Vrtule chřestová klade vajíčka pod povrch stonků, larvy se pak prožírají dovnitř. Napadené výhonky jsou zkroucené, žloutnou a často odumřou. Hlavní ochrana: po sklizni důkladně odstraňte všechny pahýly a zaschlou nať, kam dospělci kladou vajíčka. Pravidelná hygiena záhonu drží populaci na uzdě.
Chřestovníček obecný je drobný brouk s nápadnými červenými a žlutými skvrnami na krovkách. Žere listy a tlumí růst nati, čímž rostlina nedoplní zásoby v kořeni. Sbírá se ručně, nejlépe ráno za chladu, kdy jsou brouci pomalí. Za tepla padají při doteku na zem a v hlíně se ztratí.
Sklizeň: kdy začít a kdy přestat
První rok po výsadbě nesklízejte vůbec, druhý rok jen pár výhonků na rostlinu. Plnou sklizeň zahájíte třetím rokem. Výhonky se sklízejí, když dorostou výšky 15 až 20 cm, ráno za sucha. Zelený chřest se odřezává ostrým nožem těsně nad zemí, bílý se vyhrabe z hrůbku a podříznou se kořeny.
Tradiční pravidlo říká, že se sklizní se končí kolem svátku svatého Jana (24. června). Od té chvíle nechte výhonky růst do nati. Rostlina si přes léto a podzim doplní zásoby v kořeni a příští jaro vás odmění novou úrodou.
