Cibule je vytahaná, rajčata dopěstovaná, dýně možná ještě čeká na sklizeň. Záhony po nich zůstaly prázdné a na pohled vlastně v docela dobrém stavu.
Jenže rostliny z něj celé léto čerpaly. Uhlík a vodu si vzaly ze vzduchu a z deště, ale dusík, fosfor, draslík i hořčík vytáhly z půdy. Ty pak putovaly s úrodou do kuchyně a samy se na záhon nevrátí.
Doplnit je má smysl teď, na podzim.
V kostce
- Zelenina, zvlášť plodová, ze záhonu odčerpá živiny. Podzimní hnojení je vrací zpátky.
- Hmyzí frass i peletovaný koňský hnůj se uvolňují pomalu, takže se jimi prakticky nedá přehnojit.
- Obojí je univerzální. Na zeleninu, trvalky, stromy, keře i do truhlíků.
- Na záhon počítejte hrst na metr čtvereční, pod střední keř kolem 100 ml.
- Zapravujte mělce, do pár centimetrů. Rozklad obstarává půdní život a ten je u povrchu.
- Zelené hnojení se k tomu hodí, pokud stíháte termín. Hořčice do konce září, svazenka do poloviny října.
Proč zrovna teď
Organické hnojivo není rychlá potrava pro záhon. Dokud se do něj nepustí žížaly, bakterie a půdní houby, neuvolní se z něj skoro nic. A ty potřebují vlhko a čas.
Zapravíte ho v dubnu a první živiny jsou k mání někdy v červnu. Tedy zhruba o měsíc později, než je sazenice potřebují nejvíc. Proto je tak důležité myslet na výživu záhonů už po sklizni. Do jara budou záhony připravené na další sazenice.
Podzimní hnojení má ještě jednu výhodu. Nemá ho kdo spotřebovat a protože se uvolňuje postupně, přehnojit s ním prakticky nejde.
Čím: frass, nebo koňský hnůj
Obojí je organické hnojivo s postupným uvolňováním a obojí je univerzální. Zelenina, trvalky, stromy, keře, vyvýšené záhony i truhlíky. Nemusíte řešit, co kam patří, jen kolik toho dát.
Hmyzí frass je trus z chovu potemníků. Black Frass Premium má NPK 4,1 – 4,3 – 2,5 a kromě živin obsahuje chitin, kterým se živí půdní mikroorganismy. Je jemný, takže se snadno rozhazuje i zapravuje.
Peletovaný koňský hnůj Pferdeapfel je klasický koňský hnůj, jen bez zápachu a bez hromady hnoje na zahradě. Peletováním ztratil agresivitu, takže nepálí kořeny.
Proč jsou v podzimním balíčku spolu: frass dodá živiny v dostupnější formě, hnůj hlavně organickou hmotu a dlouhodobou zásobu. Každé funguje i samo, dohromady pokryjete obojí.
Kolik a jak to zapravit
Hrst na metr čtvereční. Rozhoďte ji rovnoměrně a zapravte hráběmi do svrchních dvou až tří centimetrů. Hlouběji ne, protože o rozklad se stará půdní život a ten sídlí u povrchu, ne na dně rýčové brázdy. Rýč tentokrát nechte ležet.
A pokud zrovna neprší, čerstvě pohnojené záhony zalijte. Zahájíte tím proces bobtnání a pozvolného rozkladu.
Stromy, keře a trvalky
Pod dřeviny použijte kterékoliv z obou hnojiv. Rozhrňte ho v kruhu pod korunou, zhruba tam, kam sahá obvod větví. Právě tam jsou jemné kořeny, u kmene nemá komu posloužit.
Střední keř spotřebuje kolem 100 ml. Lehce zapravte, zalijte a nechte to být. Do jara je rozloženo.
Zelené hnojení k tomu
Zelené hnojení hnojí. Jen pomaleji a jinak než hrst granulí.
Na povrchu vytvoří bujný porost. Hlubokými kořeny vytáhne živiny ze spodních vrstev, kam zelenina nedosáhne, a nechá je nahoře v dosahu. Luskoviny k tomu poutají vzdušný dusík. A přes zimu drží porost u sebe to, co by z holého záhonu déšť spláchl do podloží.
Co po něm nečekejte, je rychlá náhrada za celou vyčerpanou sezónu. Tohle je práce na roky, ne na jeden podzim.
Nejlepší je proto kombinace obojího, a v tomhle pořadí: nejdřív hnojivo, mělce zapravit, teprve potom sít. Živiny, které se přes podzim a zimu uvolní, podrží u sebe a na jaře je vrátí do půdy.
Kdo hnojivo kupovat nechce, udělá i samotným zeleným hnojením pořád mnohem víc než holým záhonem. Podrobný návod máme v článku co zasít po sklizni a kdy to zapravit.
Co ještě v druhé polovině září stihnete zasít
Většina druhů se seje do konce srpna. Teď zbývají tři.
| Osivo | Zasejete do | Hodí se |
|---|---|---|
| Svazenka vratičolistá | poloviny října | kamkoliv, nekoliduje s žádnou pěstovanou zeleninou |
| Hořčice bílá | konce září | všude kromě míst po zelí a před zelím |
| Strukturní směska | konce září | na těžší, ulehlou půdu |
Svazenky počítejte 2 až 3 g na metr čtvereční, hořčice 1,5 až 2,5 g. Zahrabte je hráběmi centimetr až dva hluboko a svazenku nenechávejte ležet na povrchu, klíčí ve tmě. Za týden až deset dní je záhon zelený.
Zapravovat porost na podzim nemusíte, on si poradí sám. Svazenka i hořčice po prvním silnějším mrazu přemrznou a samy lehnou na záhon, kde přes zimu drží půdu na místě a chrání ji před vymrzáním i deštěm. Na jaře pak stačí zbytky shrabat nebo je mělce zapravit motykou, případně jen udělat výsadbové jamky a rovnou do takto zamulčovaného záhonu vysazovat.
Když je na výsev pozdě
Po polovině října už osivo nestihne zakořenit a je ho škoda. Hnojivo ale zapravíte klidně ještě v listopadu, to na termínu výsevu nestojí.
Záhon pak přikryjte tím, co máte po ruce: listím, posekanou trávou nebo vyzrálým kompostem. Vrstva udělá přes zimu podobnou službu jako porost, jen bez kořenů.
Časté dotazy
Můžu hnojivo zapravit až na jaře?
Můžete, ale připravíte se o většinu efektu. Jarní dávka nastoupí až v druhé půlce sezóny, kdy už ji rostliny tolik nepotřebují.
Nevyplaví se podzimní hnojení do spodní vody?
U rychlých minerálních hnojiv je to reálné riziko, proto se na podzim nepoužívají. Organika s postupným uvolňováním je jiný případ a porost zeleného hnojení nad ní riziko ještě snižuje.
Stačí místo hnojiva kompost?
Když ho máte dost a je vyzrálý, tak ano. Počítejte zhruba s pěti litry na metr čtvereční.
Musím hnojivo zapravit, nebo ho stačí rozhodit?
Rozhodit stačí, ale zapravené pracuje dřív. Dostane se do kontaktu s vlhkou půdou hned, místo aby čekalo na první pořádný déšť.
Než záhon zazimujete
Jedno odpoledne v září. Rozhodit semínka, přejet hráběmi, zalít. Je to pár minut, kterými záhonům opravdu pomůžete.
Poznáte to až na jaře, na tom, jak rychle se sazenice chytnou a jak dlouho po zálivce vydrží půda vlhká.
Hnojiva najdete v kategorii přírodní hnojení, osivo v zeleném hnojení.
