Cibule je venku, některá plodová zelenina také a záhony zejí prázdnotou. Za dva týdny na nich vyklíčí první plevele, za měsíc jich bude padesát. Přitom stačí půdu přejet hráběmi, rozhodit pár semínek zeleného hnojení a zalít. Do prvních mrazů vám záhon pokryje porost, který půdu zakryje, prokoření a přes zimu ochrání.
Nejjednodušší volbou pro konec léta a začátek podzimu je svazenka nebo hořčice. Zasejte je do poloviny září, resp. října, ať porost stihne do zimy narůst.
V kostce
- Zelené hnojení je porost, který nepěstujete kvůli sklizni, ale kvůli půdě.
- Do poloviny září má smysl hořčice, do poloviny října svazenka. Později už jen ozimé žito nebo vikev.
- Výsev je u každého druhu jiný. Svazenka 2 až 3 g na metr čtvereční, hořčice 1,5 až 2,5 g, peluška jako luskovina 15 až 20 g.
- Hořčici nikdy nesejte tam, kde rostlo nebo bude růst zelí, kapusta, brokolice, ředkvičky nebo ředkev.
- Porost se nezarývá hluboko. Posekat, nechat zavadnout a mělce zapravit motykou nebo kultivátorem úplně stačí.
Co zelené hnojení se záhonem udělá
Čtyři věci, které poznáte už v příští sezóně.
- Zakryje půdu. Holý záhon dostává celý podzim a zimu zabrat deštěm nebo vymrzáním. Holá půda bude na jaře utužená a projeví se na ní možná stopy eroze. Zelené hnojení půdu ochrání a zajistí, že zůstane pěkně kyprá (nebo k tomu postupem let půdu dovede).
- Zabere místo plevelu. Hustě zasetá svazenka zapojí porost dřív, než se na holé půdě stačí uchytit plevel.
- Prokoření spodní vrstvy. Kořeny projdou tam, kam se s nářadím nedostanete, a po odumření po nich zůstanou chodbičky pro vodu a vzduch.
- Dodá organickou hmotu. Po zapravení se zelená hmota rozloží a půda z ní dlouhodobě žije.
Buďme přesní v jedné věci: zelené hnojení není náhrada hnojiva. Velkou dávku živin do půdy nedostanete, hlavní přínos je organická hmota a struktura. Výjimkou jsou luskoviny, ty dokážou poutat vzdušný dusík. Kdo chce půdu opravdu nakrmit, kombinuje zelené hnojení s hnojem nebo s organickým hnojivem.
Co zasít podle toho, kdy máte záhon volný
Zelené hnojení není jen podzimní záležitost. Rozdíl je v tom, kolik času porostu zbývá a jestli má přezimovat.
| Fáze roku | Co zasít | Jak dlouho poroste | Čím to skončí |
|---|---|---|---|
| Jaro, březen až květen | svazenka, hořčice, pohanka | 6 až 8 týdnů, než přijde hlavní plodina | posekáte a mělce zapravíte 2 až 3 týdny před výsadbou |
| Léto po rané sklizni, červen až srpen | svazenka, ředkev olejná, pohanka, luskoviny (peluška, bob, vikev setá) | 6 až 8 týdnů | posekáte před vykvetením |
| Začátek podzimu, do poloviny září | hořčice | do prvních silnějších mrazů | vymrzne, zbytek necháte ležet přes zimu |
| Pozdní podzim, do poloviny října | svazenka, žito ozimé, vikev huňatá nebo jejich směs | přes zimu až do jara | zapravíte na jaře, nejméně tři týdny před výsadbou |
| Po polovině října | už nesejte, porost nestihne zakořenit | záhon přikryjte listím, posekanou trávou nebo kompostem |
Luskoviny mají výsevek výrazně vyšší. U pelušky počítejte 15 až 20 g na metr čtvereční a zapravte ji hlouběji, 5 až 7 cm, jinak semeno vyschne nebo ho seberou ptáci. U obilnin se řiďte dávkou na obalu, ta je z celé skupiny nejvyšší.
Proč hořčici nikdy nesejete po zelí
Tohle je nejčastější chyba a v článcích o zeleném hnojení se na ni často zapomíná.
Hořčice bílá je brukvovitá. Stejná čeleď jako zelí, kapusta, brokolice, květák, ředkvičky, ředkev a řepka. Když ji zasejete tam, kde brukvovitá zelenina rostla, nebo kde ji příští rok chcete mít, prodlužujete pobyt této čeledi na jednom místě. Riskujete nádorovitost brukvovitých, chorobu, kterou způsobuje hlenka kapustová. Ta v půdě vydrží roky a záhonu se pak budete muset dlouho vyhýbat.
Hořčici jako zelenému hnojení se také vyhněte, pokud vaši zahradu letos trápili dřepčíci, smlsli by si na ní.
Pravidlo je jednoduché. Kde máte v osevním postupu zelí, tam patří svazenka.
Svazenka vratičolistá nepatří do žádné čeledi, ve které pěstujeme běžnou zeleninu. Zařadíte ji kamkoli, aniž byste si rozbili osevní postup. Proto ji doporučujeme jako první volbu všem, kdo si nejsou jistí.
Jak zelené hnojení vysít
Zabere to míň času, než čekáte.
- Ukliďte zbytky po předplodině a povrch nahrubo urovnejte.
- Nakypřete vrchní vrstvu. Stačí kultivátor Combi DeWit nebo japonská ruční motyčka. Rýč k tomu nepotřebujete.
- Rozhoďte semínka. Na široko počítejte u svazenky 2 až 3 g na metr čtvereční, u hořčice 1,5 až 2,5 g a u ředkve olejné 2,5 až 3 g. Do řádků 10 až 15 cm od sebe vystačíte zhruba s polovinou.
- Zapravte hráběmi na záhony do hloubky 1 až 2 cm, ředkev olejnou o centimetr hlouběji. Semeno musí být přikryté, ale ne zahrabané. Výjimka je peluška, ta má velké semeno a patří 5 až 7 cm hluboko.
- Zalijte, pokud zrovna neprší. Bez vláhy zelené hnojení nevzejde, tohle je nejčastější důvod, proč se výsev nepovede.
Za týden až deset dní máte záhon zelený.
Musí se zelené hnojení zarýt?
Nemusí. A hluboko rozhodně ne.
Zelená hmota se rozkládá v horní vrstvě půdy, kam se dostane vzduch. Zaklopená na dně rýčové brázdy se rozkládá pomalu a půdě je takto méně užitečná. Bohatě stačí zapravení do 5 až 10 cm, tedy přesně to, co udělá motyka nebo kultivátor. Rýč pro tenhle účel odložte.
Jak postupovat při zapracovávání zeleného hnojení
Nejdřív porost posekejte nebo shrabejte. Do vzrostlého porostu se s motykou nedostanete, namotá se vám na nářadí, až je zelené nebo pomrzlé leží na záhoně. Posekejte ho sekačkou (a posekanou část nechte klidně ležet stranou), nižší porost podřízněte podřezávačem DeWit nebo holandskou motykou těsně pod krčkem, nebo ho prostě ušlapte.
Promíchejte ji s vrchní vrstvou. Motyka-hrábě to zvládnou během chvilky nebo si pohrajte s klasickými hráběmi.
Na vrch záhonu můžete vrátit posekané zelené hnojení, které máte stranou, skvěle poslouží jako první mulč.
Po zapravení dejte záhonu odstup. Než na něj budete sázet nebo sít, nechte hmotu aspoň tři týdny rozkládat. Do čerstvě zapravené zelené hmoty se nevysévá, drobná semena v ní vzcházejí špatně.
U vymrzajících druhů si můžete ušetřit i tohle. Svazenka i hořčice po silnějším mrazu lehnou samy, přes zimu drží půdu na místě a na jaře stačí zbytky shrabat nebo mělce zapravit.
Načasování má jedno pravidlo: porost ukončete před vykvetením a vysemeněním. Rozkvetlá hořčice je sice pastva pro včely, ale jakmile dozraje, naseje si sama sebe po celém záhoně a příští rok ji budete vytrhávat jako plevel.
Co dělat, když už je na výsev pozdě
Po polovině října už osivo nestihne zakořenit a je ho škoda.
Nechat záhon přes zimu holý je ale ze všech variant to nejhorší. Přikryjte ho tím, co máte po ruce: posekanou trávou, listím, slámou nebo vyzrálým kompostem. Přes zimu se vrstva rozloží a půdu ochrání podobně jako porost.
Kdo chce půdu i nakrmit, sáhne po hnoji nebo po hmyzím hnojivu. Živiny z něj se uvolňují postupně, takže se s ním na podzim nedá přehnojit.
Časté dotazy
Kdy zasít zelené hnojení?
Hlavní vlna je po letní sklizni, tedy od července do poloviny září. Ozimé žito, svazenku a vikev zvládnete zasít ještě do poloviny října. Na jaře se sejí od března, vždy s výhledem 6 až 8 týdnů do výsadby hlavní plodiny.
Které zelené hnojení je nejlepší?
Jedno nejlepší neexistuje, vybírá se podle toho, co na záhoně rostlo a co tam přijde. Nejuniverzálnější je svazenka vratičolistá, protože nekoliduje s žádnou běžně pěstovanou zeleninou.
Kolik semen zeleného hnojení potřebuju na záhon?
Podle druhu. Svazenka 2 až 3 g na metr čtvereční při setí na široko, hořčice 1,5 až 2,5 g, ředkev olejná 2,5 až 3 g a peluška jako luskovina 15 až 20 g. Na běžný záhon o ploše deseti metrů čtverečních tedy potřebujete 20 až 30 g osiva svazenky, ale 150 až 200 g pelušky. Balení 0,25 kg svazenky vystačí zhruba na 80 až 125 m².
Musí se zelené hnojení zarýt?
Ne. Mělké zapravení do 5 až 10 cm motykou nebo kultivátorem je lepší než rytí, protože hmota se rozkládá rychleji. U vymrzajících druhů stačí nechat porost ležet a zapravit ho až na jaře.
Dá se zelené hnojení zasít po bramborách?
Ano, po bramborách je to jedna z nejvhodnějších situací. Půda je po sklizni nakypřená a záhon se uvolní brzy. Použít můžete i hořčici, brambory jsou lilkovité a s brukvovitými si do cesty nevlezou.
Odpuzuje zelené hnojení hraboše?
Spolehlivě ne. Naopak, hustý porost jim přes zimu dává kryt. Když s hraboši bojujete, počítejte s tím, že jim zelené hnojení spíš vyhovuje, a řešte je zvlášť.
Než záhon zazimujete
Zelené hnojení je jedna z mála prací na zahradě, kde je poměr mezi vynaloženou prací a výsledkem opravdu příznivý. Jedno odpoledne na podzim věnujete výsevu, a na jaře vás čeká krásná svěží půda místo utuženého povrchu s plevelem.
Osivo zeleného hnojení najdete v kategorii zelené hnojení. Kromě jednodruhových osiv tam jsou i hotové směsi: strukturní na rychlé zakrytí záhonu, fumigační tam, kde se drží háďátka, a všestranná, když ještě nevíte, co na záhon příští rok přijde. Nářadí, kterým ho zapravíte, máme v sekci kultivátory a motyčky.
Co dalšího se v září na zahradě vyplatí dělat, jsme sepsali v článku Září na zahradě. Když už máte záhony prázdné a rozhodujete se, co s nimi, mrkněte na Co s prázdnými záhony po sklizni cibule a česneku. A jestli řešíte těžkou udusanou půdu, kde se rytí opravdu nevyhnete, sepsali jsme k němu samostatný návod Podzimní rytí zahrady.
