Také milujete různé pokrmy, kde jsou v hlavní roli fazole? A už vás nebaví je neustále kupovat často předražené v supermarketu? Tak si je prostě vypěstujte.
Fazole, stejně jako ostatní luskoviny, se těší vzrůstající oblibě a stále více pěstitelů si alespoň pár keříků vypěstuje. A není potřeba ani mnoho místa, protože rostou po opoře vertikálně.
Jaké fazole chcete vlastně pěstovat?
Pokud se ve fazolích zatím nevyznáte, při nákupu osiva dobře zvažte, co si dáváte do nákupního košíku. Na výběr máte buď fazole keříčkové nebo tyčkové a obě mají svá pro a proti.
Keříčkové fazole se vysévají opakovaně, protože velmi rychle odplodí, a již nenasazují nové květy. Chcete-li z keříčkových fazolí získat co největší úrodu, vysévejte je od sebe v intervalu 14 dnů, přičemž poslední výsev by měl být do začátku července, jen tak stihnou pořádně dozrát. Lusky u keříčkových fazolí se sklízejí dvakrát v týdnu.
Pro většinu pěstitelů jsou vhodnější spíše tyčkové fazole, které plodí déle a pro svůj růst vyžadují oporu, což mohou být tyčky, nebo třeba treláž či plot. Chcete-li sklízet šťavnaté lusky, musíte tak učinit včas, jinak začnou tuhnout a již nejsou dobré.
Jaké živiny potřebují fazole
Možná si myslíte, že to nejdůležitější, co každá plodina vyžaduje, jsou hlavně živiny. Ale, u fazolí, hrachu či bobu je to jiné, tyto rostliny mají jednu ojedinělou vlastnost. Luskoviny, které patří do zeleniny 3. trati, dokážou půdu o živiny naopak obohatit, především pak o dusík. Na kořenech totiž mají hlízkovité bakterie, které váží vzdušný dusík a v půdě jej přeměňují na formu přijatelnou i ostatním rostlinám.
Půda pro fazole by měla být spíše lehčí a prohřátá.
Důležitá je pravidelná závlaha
Keříčkové fazole se vysazují zhruba 6 cm pod povrch, tyčkové mají větší semena a ty musí přijít ještě trochu hlouběji. Chcete-li tyčkové fazole pěstovat v řádku u plotu, jednotlivé rostliny by mezi sebou měly mít vzdálenost zhruba 50 cm.
Pro bohatou sklizeň je důležitá pravidelná závlaha. Pokud se na půdě vytvoří ze sucha škraloup, není to dobré a sníží se kvůli tomu i množství květů a následně lusků. Aby se voda dostala ke kořenům rychleji a neodpařovala se, pravidelně mezi fazolemi půdu kypřete, jen si dejte pozor v době, kdy začínají fazole kvést, abyste nepolámali květy. A nebo záhon s fazolemi vybavte zavlažovací ollou a hliněná nádoba dostane vodu ke kořenům bez vašeho přičinění.
S výsevem fazolí vyčkejte na správný okamžik
Dejte si pozor na termín výsevu. Fazol totiž na rozdíl od hrachu a bobu, není vůbec otužilý. S jeho výsevem tedy vyčkejte až do května nebo června, kdy je půda vyhřátá. Pro klíčení vyžadují fazole půdu o teplotě min. 10 °C. To, že s výsevem vyčkáte na vhodný okamžik, rozhodně neprodlouží dobu sklizně. Naopak, všechny luskoviny mají velmi rychlý vývoj, který naopak chladné počasí brzdí.
