Ani jsme se nenadáli a je tu nový rok, snad plný radosti z toho, jak to na zahradě roste. Aby ta radost byla ještě o něco větší a hlavně jednodušší, máme pro vás manuál pro pěstování zeleniny. Shrnutý do čtyř bodů, tak abyste byli včas připraveni na pěstitelskou sezónu.
Vše včas, aby vám neujel vlak
Pokud každým rokem tápete a nevíte, kdy se jaká zahradní práce provádí, máme pro vás tip na malého, ale zcela nenahraditelného pomocníka. Zahradnický diář v praktickém formátu A5, kroužkové vazbě, minimalistického a přírodního vzhledu. Díky němu už na své zeleninové zahradě nic neprošvihnete.
Proč pěstovat vlastní zeleninu
Nezáleží na tom, zda pěstujete zeleninu v malém rozsahu nebo máte k dispozici vyvýšený záhon či rozsáhlou plantáž. Ve všech případech je více než jasné, že pěstování vlastní zeleniny je velmi výhodné. Nejde ani tak o značnou finanční úsporu, ale také o to, že doma vypěstovaná zelenina je opravdu plná vitamínů a zdraví potřebných živin. Při pěstování zeleniny dodržte vždy tyto 4 kroky.
1. Vyberte vhodné místo a tvar pro zeleninový záhon
Není to tak dlouho, co bylo běžné, že se zahrada dělila na část okrasnou, která byla "vidět" a měla uchvátit kolemjdoucí a návštěvy, a část užitkovou, kde majitelé pěstovali zeleninu a ovoce pro svoji potřebu. Tyto doby jsou dnes již naštěstí pryč a užitkové záhony se umisťují naopak co nejblíže k domu. Je to výhodné, protože třeba pro zeleninu do polévky nemusíte za nepříznivého počasí chodit přes celý pozemek. Pro potěchu oka (i pro vzájemné ovlivňování rostlin) se zeleninové záhony často kombinují letničkami. Měsíček, lichořeřišnice nebo bylinky prostě nesmějí chybět. Zeleninový záhon umisťujte na slunce, je jen málo druhů zeleniny, které snesou stín.
Tvar záhonu volte praktický, ideálně obdélník o maximální šířce 120 cm, je-li přístupný z uliček z obou stran. Při péči o rostliny nebo půdu se všude pohodlně dostanete. Obdélník je praktický i proto, že když to bude potřeba, relativně jednoduše ho přistíníte textilií nebo na něj postavíte pěstební tunel.
2. Rozmyslete si, co budete pěstovat
Samotný výběr druhů zeleniny, kterou budete pěstovat, záleží na preferencích rodiny, nicméně nejčastěji se na českých zahradách objevuje plodová zelenina (rajčata, okurky, cukety a papriky), listová zelenina (salát, špenát) a kořenová zelenina (mrkev, petržel či pastinák). Postupnou sklizeň si budete užívat u druhů, které rychle rostou, je možné je vysévat s časovým rozestupem a mít tak neustálý přísun vitamínů. Mezi takové „rychlíky“ patří salát, ředkvičky či hrášek a fazole nebo kedlubny.
3. S předpěstováním sadby se začíná již v únoru, buďte připraveni
Jestliže s pěstováním zeleniny teprve začínáte, možná si budete v samé počátku vaší pěstitelské éry malinko nejistí. Dobrou zprávou je, že touto etapou si prošel každý zahrádkář a vaše pocity jsou naprosto normální. Rozhodli jste se, že si letos začnete pěstovat svojí vlastní zeleninu?
Pak si musíte pořídit sazeničky. Ty si samozřejmě můžete koupit, ale dost ušetříte, když si pořídíte jen semínka a sazenice si vypěstujete doma.
Výhoda? Předpěstujete si přesně ty odrůdy, které máte rádi a sadba má potenciál být zdravější a vitálnější než v zahradnictví.
Jako první se již v únoru vysévají papriky a lilky, které pro klíčení vyžadují vyšší teplotu 25 °C. v březnu se pak vysévají rajčata a kedlubny a v dubnu přijdou na řadu cukety, dýně a okurky. Přesné termíny vám doporučí už zmíněný zahradnický diář.
Jaký používat substrát? Pro výsevy používejte vždy čerstvý, výsevní substrát. Máte-li starší, vždy ho nejprve pořádně prolijte vroucí vodou nebo ho upečte v troubě (ne, to není vtip). Zbavíte ho zárodků škůdců a chorob. Na výsevy jsou praktické hliněné kostičky, které si vylisujete v kostkovači (soil blockeru). Nebudete pak potřebovat žádné jednorázové sadbovače, ulehčíte si skladování a hlavně, je to cool.
Kromě nového substrátu počítejte také s tím, že klíčící rostlinky vyžadují dostatek světla. Budete-li předpěstovávat sadbu na okenním
parapetu, často se rostlinkám kvůli vysokému okennímu rámu světla nedostává. To ale jednoduše vyřeší sadbovací stolek, díky němuž budou sazeničky tak vysoko, jak to jen jde.
4. I pro zeleninový záhon je dobré mít plán
Pro neznalého je příprava osevního plánu možná zbytečná věc, víte přece, co chcete pěstovat. Ale mít dobře připravený osevní plán znamená, že se vám plodiny na záhoně vystřídají tak, aby nedocházelo k přenosu chorob a škůdců. Díky tomu, že si připravíte osevní plán, bude jasně dáno, co kdy budete na záhon vysévat či vysazovat a nestane se, že celé pěstování povedete stylem: pokus - omyl.
V případě jednoleté zeleniny je střídání plodin na jednom záhonu velmi důležité, protože každá zelenina z půdy odčerpává jiné živiny, má odlišné nároky na výživu a láká i rozdílné škůdce. Není proto moudré, pěstovat stejnou zeleninu na jednom stanovišti více let, díky tomu se totiž připravíte o úrodu. V takové půdě se totiž začnou šířit stále stejné choroby a škůdci a vy si tím naopak zaděláte na pořádné problémy.
Jak střídání plodin na jednom záhonu vypadá v praxi?
- v prvním roce na kompostem vyhnojeném záhoně můžete pěstovat brukvovitou zeleninu, např. kedlubny nebo květák, případně plodovou zeleninu jako jsou rajčata nebo papriky
- v druhém roce zde pěstujte zeleninu, která po živinách tolik nelační, i když v záhoně po brukvovité zelenině jich je stále dostatek, například kořenovou zeleninu jako je mrkev, petržel či celer
- a třetí rok na tento záhon vysaďte saláty nebo bobovité rostliny v podobě hrachu či fazolí, které díky hlízkovitým bakteriím půdu obohatí o vzdušný dusík a připraví tak živiny pro další druhy.
