Listí z rybízu opadalo a keř, který byl v létě jedna velká zelená koule, je najednou vidět celý. Teprve teď je poznat, kolik v něm je starých větví, které leží na zemi nebo se kříží s mladými. A právě teď je ideální chvíle na řez, protože rybíz i angrešt raší už v předjaří a pak se do nich s nůžkami většinou nikdo nedostane.
Řez není věda, stačí vědět, na jakém dřevě který keř plodí. Červený rybíz chce jiný zásah než černý a angrešt zase jiný než josta. Všechno to najdete níž.
V kostce
- Řezat můžete od sklizně přes celý podzim až do předjaří, dokud keře nanaraší. Černému rybízu nejvíc sedí řez hned po sklizni.
- Červený a bílý rybíz plodí nejlépe na dvouletém a tříletém dřevě. Každý rok u země odstraňte dvě až tři nejstarší větve, na keři jich má zůstat zhruba 8 až 12.
- Černý rybíz plodí hlavně na loňských výhonech. Do mladých nesahejte, pryč jdou jen ty nejstarší, maximálně třetina keře.
- Angrešt potřebuje vzdušný keř kvůli padlí. Větve ležící na zemi odstraňte celé a konce výhonů napadených padlím zastřihněte do zdravého dřeva.
- Josta si vystačí s lehkým prosvětlením, výhony jdou u země pryč až ve věku pěti až šesti let.
- Napadené listí a větve nepalte, pálení bioodpadu je od března 2025 zakázané. Patří do hnědé popelnice nebo někam na hromadu.
Kdy stříhat rybíz a angrešt?
Bobuloviny se dají řezat v celém období klidu, tedy od sklizně až do chvíle, kdy začnou rašit. Problém je, že rybíz i angrešt raší velmi brzy, klidně už koncem února, a v březnu kvetou. Kdo řez odkládá na jaro, často pak zjistí, že keř je zelený a do pupenů se mu stříhat nechce.
Proto se vyplatí řezat na podzim, po opadu listí. Holý keř je přehledný, staré větve poznáte na první pohled a do jara máte hotovo. České ovocnářské příručky uvádějí jako tradiční termín předjaří, takže když to letos nestihnete, nic se neděje. Jen to musí být dřív, než keř obrazí.
Výjimkou je černý rybíz. Ten je nejlepší řezat hned po sklizni, dokud snadno rozeznáte mladé výhony od loňských. Na podzim to ale zvládnete taky, jen se musíte víc dívat.
Rány po řezu drobného ovoce se nehojí jako u stromů, jen zasychají. Stříhejte proto čistými a ostrými nůžkami, aby byl řez hladký a kůra kolem se netřepila. Balzám na rány tu potřeba není.
Červený a bílý rybíz: každý rok pryč dvě až tři nejstarší větve
Nejčastější potíž klasického keříkového rybízu je, že je moc hustý. Do středu se nedostane slunce a plody jsou pak malé a kyselé. Červený a bílý rybíz plodí nejvíc na dvouletém a tříletém dřevě, starší větve už rodí málo a jen zabírají místo.
Poznat stáří každé větve v hustém keři je ale skoro nemožné. Jděte na to jednoduše:
- Každý rok u země odřízněte dvě až tři nejstarší větve. Jsou nejsilnější, nejtmavší a kůra se na nich často odlupuje.
- Odstraňte větve, které leží na zemi nebo rostou dovnitř keře, a to bez ohledu na jejich stáří.
- Na keři by mělo zůstat zhruba 8 až 12 zdravých větví, které míří ven.
- Ty zkraťte asi o třetinu, aby se dobře větvily.
Takhle se keř každý rok o kus omladí a větve v něm nebudou starší než čtyři až pět let.
Černý rybíz: mladé výhony nechte být
Černý rybíz plodí jinak než červený. Bobule má hlavně na výhonech, které vyrostly loni, takže čím víc mladého dřeva, tím víc úrody. Pokud se o něj nestaráte, rychle zhoustne a zestárne.
U země odřízněte staré větve, ze kterých už nerostou nové letorosty. Když má stará větev ve spodní třetině silný mladý výhon, který míří ven nebo nahoru, stačí ji odstřihnout nad ním. Mladých výhonů se nedotýkejte, příští rok budou obsypané. Za rok byste neměli odstranit víc než třetinu keře.
Když starý keř omlazujete výrazněji, vyžene na jaře spoustu nových výhonů. Ty nejslabší pak odstraňte ještě do zimy, ať se keř zbytečně nevysiluje.
Při řezu se dívejte na pupeny
Zdravé pupeny černého rybízu jsou štíhlé a špičaté. Když mezi nimi uvidíte nápadně nafouklé, kulaté pupeny, je v nich vlnovník rybízový. Tento drobný roztoč v pupenech přezimuje a navíc přenáší virový zvrat černého rybízu. Napadené pupeny nebo celé výhony při řezu odstraňte a vyhoďte do biopopelnice. Jestli jsou nafouklé pupeny na většině keře, je lepší ho vykopat a vysadit nový, zdravý.
Angrešt: vzdušný keř je nejlepší prevence proti padlí
Angrešt se pěstuje podobně jako červený rybíz, jen rychleji stárne. Nejlepší plody nese na jednoletých výhonech, které vyrůstají z dvouletých a tříletých větví. Cílem řezu je proto keř každý rok povzbudit k tvorbě nových výhonů a hlavně ho udržet vzdušný.
- Větve, které leží na zemi, odstraňte celé, co nejhlouběji.
- Staré, ale ještě vzpřímené větve odstřihněte ve spodní třetině nad mladší postranní větví.
- Mladé větve zkraťte nejvýš o třetinu, aby nasadily plodné postranní výhony.
- Kde je keř moc hustý, zkraťte některé další výhony na dva pupeny.
- Na keři by mělo zůstat zhruba 6 až 10 hlavních větví podle velikosti keře.
Jestli jste letos měli na angreštu padlí, tedy bílý a později hnědý povlak na plodech a koncích výhonů, zastřihněte napadené konce až do zdravého dřeva. Houba přezimuje právě v pupenech a na koncích napadených výhonů, a kdybyste je na keři nechali, na jaře by ho napadla znovu. Padlí se daří i v keřích přehnojených dusíkem, takže s ním na jaře šetřete.
Trny angreštu prorazí tenkou rukavici, proto se vyplatí kožené rukavice. Na staré větve uvnitř keře sáhněte po nůžkách na větve s delšími rameny, ať nemusíte strkat ruce mezi trny.
Josta: stačí ji prosvětlit
Josta je kříženec černého rybízu a angreštu bez trnů a z obou rodičů si vzala to lepší. Bobule nese na loňských výhonech, ale na víceletých větvích jí rostou krátké plodné výhonky, které rodí po řadu let. Proto je její řez spíš kosmetický.
Odstraňte tolik postranních výhonů, aby se do keře dostalo světlo. Výhony nezkracujte. Na plodícím keři by mělo být 6 až 8 výhonů různého stáří, a teprve ty, které jsou starší než pět až šest let, odřízněte u země a nechte místo nich vyrůst mladé.
Stromkový rybíz a angrešt: hlídejte kmínek
Stromkové formy jsou naroubované na podnož, nejčastěji na meruzalku. Snadno se lámou a stárnou rychleji než keře, proto potřebují pevný kůl, ke kterému je přivážete až pod korunku.
Cílem řezu je vzdušná korunka a lehký kmínek:
- Nejdřív odstraňte všechny výhony, které vyrostly z kmínku nebo ze země u paty stromku. Jsou to výmladky podnože a řežte je co nejhlouběji.
- Hlavní větev, která pokračuje nahoru ve směru kmínku, zkraťte o třetinu. Stejně zkraťte i kosterní větve do boků, bývá jich čtyři až šest.
- Když je korunka i potom hustá, zkraťte plodné dřevo na dva až pět pupenů a odstraňte větve, které se kříží nebo rostou dovnitř.
Lišejník na větvích: vydrhnout nebo nechat být?
Na starých větvích rybízu a angreštu se často objeví šedozelený lišejník nebo mech. Co s ním, na to existují dva názory.
Tradiční zahrádkářská rada zní odstranit ho tvrdým kartáčem nebo škrabkou, ideálně přes zimu, když nemrzne. Důvodem je, že se v porostu na kůře můžou schovávat přezimující škůdci a zárodky chorob. Pokud to tak chcete dělat, drhněte zlehka, ať nesedřete kůru.
Britská Královská zahradnická společnost (RHS), největší zahradnická organizace ve Velké Británii, to vidí jinak. Lišejníky ani mechy nejsou parazité a rostlině samy neškodí. Rostou na kůře, která se dlouho nemění, tedy na starém a pomalu rostoucím dřevě. Jsou proto spíš znamením přestárlého keře než příčinou slabé úrody a drhnutím podle RHS riskujete poškození kůry.
V jednom se oba přístupy potkávají: větve hustě porostlé lišejníkem bývají ty nejstarší a při řezu stejně patří u země pryč. Když keř pravidelně zmlazujete, odchází lišejník spolu s nimi.
Kam s odřezanými větvemi a listím
Zdravé větve a listí můžete nadrtit a dát na kompost nebo použít jako mulč na záhony. Jestli jste ale na keřích měli padlí nebo vlnovníka, na domácí kompost je nedávejte a nenechávejte je ležet ani pod keřem, aby se choroba na jaře nevrátila. Patří do hnědé popelnice.
Pálení, které se kdysi radilo, už nepřipadá v úvahu. Od března 2025 je pálení rostlinného odpadu na zahradě zakázané a obce ho nemohou povolit ani vyhláškou. Pro listí a větve platí zákon o odpadech.
Spadané listí pod keři shrábnete nejlépe hráběmi na listí, které mezi větve zajedou, aniž by je lámaly.
Z odřezků si udělejte nové keře
Rovné jednoleté výhony nemusí skončit v popelnici. Rybíz se z dřevitých řízků množí velmi snadno a podzim je na to ten správný čas.
- Nařežte řízky dlouhé asi 20 cm. Dole je zastřihněte těsně pod pupenem, nahoře šikmo nad pupenem, ať víte, kde je horní konec.
- Zapíchněte je do kypré země na chráněném místě tak, aby asi dvě třetiny byly pod povrchem.
- Přes zimu je nechte být a na jaře hlídejte, aby nevyschly. Do podzimu zakoření a můžete je přesadit.
Angrešt jde množit stejně, jen koření pomaleji a ne každý řízek se chytí. Nařežte jich proto víc.
Čím rybíz a angrešt stříhat
Na tenké výhony stačí jednoruční nůžky. Ideální jsou dvoubřité, takzvané bypassové, které řez nemačkají, třeba profesionální zahradnické nůžky STA-FOR nebo sadařské nůžky z kované oceli. Staré větve u země bývají silné a v hustém keři se k nim jednoručkami špatně dostanete. Tam pomůžou nůžky na větve s delšími rameny, a co nepřestřihnou, dořízne skládací pilka.
Časté dotazy
Můžu rybíz stříhat až na jaře?
Ano, pokud to stihnete dřív, než začne rašit, tedy obvykle do konce února nebo začátku března. České ovocnářské příručky předjaří dokonce uvádějí jako tradiční termín. Jakmile se keř zazelená, už do něj nezasahujte.
Jak stříhat rybíz a angrešt po výsadbě?
Záleží na druhu. Řez po výsadbě se týká hlavně keřů prostokořenných, tedy bez balu, sázených od podzimu do předjaří. Keře koupené v květináči zkracovat nemusíte.
- Černý rybíz: všechny výhony zkraťte na jeden až dva pupeny nad zemí. První rok sice nezaplodí, ale vyžene silné nové výhony ze země, ze kterých se vytvoří keř.
- Červený a bílý rybíz: nechte čtyři až pět nejsilnějších výhonů a zkraťte je na třetinu délky, vždy nad pupenem, který míří ven. Ostatní odstraňte u země.
- Angrešt: vyberte nejvýš pět silných, rovnoměrně rozložených výhonů a zkraťte je o polovinu až tři čtvrtiny.
- Josta: první dva roky ji nechte být. Prosvětlovat se začíná až ve třetím roce a výhony se nezkracují.
- Stromkový rybíz a angrešt: větve korunky zkraťte o polovinu.
Kolik větví má mít keř rybízu?
Červený a bílý rybíz zhruba 8 až 12, angrešt 6 až 10 podle velikosti keře a josta 6 až 8. Důležité je, aby byly různého stáří, tedy aby každý rok přibyly mladé a nejstarší šly pryč.
Proč rybíz málo plodí?
Nejčastěji proto, že je přestárlý a hustý. Staré větve rodí málo a do zahuštěného keře se nedostane slunce. Pomůže zmlazovací řez rozložený do dvou až tří let, aby keř nepřišel o všechnu úrodu najednou.
Musí se stromkový rybíz řezat jinak než keř?
Ano. U stromku nikdy nenechávejte výhony z kmínku a od země, protože jsou to výmladky podnože. Korunku prosvětlujete a větve zkracujete, ale kmínek zůstává holý.
Než vezmete nůžky do ruky
Řez bobulovin je jedna z mála prací, které na zahradě můžete udělat i ve chvíli, kdy je všechno ostatní hotové. Kdy se co v zahradě stříhá a řeže, jsme sepsali v článku Kdy co v zahradě stříhat a řezat. A až keře na jaře vyrazí, čím je přihnojit, najdete v článku Jarní hnojení záhonů a sazenic.
