Listí je dole, na zahradě se toho moc neděje a ve školkách se mezitím začínají prodávat prostokořenné stromky. Kdo si slíbil, že letos konečně zasadí jabloň nebo hrušeň, má teď nejlepší příležitost v roce.
Prostokořenné stromy se sázejí na podzim, od opadu listí do chvíle, než zamrzne půda. V praxi to bývá od konce října do konce listopadu. Stromek přes zimu v klidu zakoření, zemina se mu kolem kořenů usadí a na jaře vyrazí s náskokem, který by mu jarní výsadba nedala.
V kostce
- Prostokořenné stromky sázejte od opadu listí, dokud nezamrzne půda, obvykle od konce října do konce listopadu. Broskvoně a meruňky se často sázejí radši na jaře.
- Jámu vykopejte asi o polovinu širší, než jsou rozprostřené kořeny, a jen tak hlubokou, aby stromek seděl stejně hluboko jako ve školce. Roub musí zůstat nad zemí.
- Kůl zatlučte do jámy dřív, než do ní dáte strom, jinak riskujete poškození kořenů.
- Kompost ani substrát do jámy nepatří. Malou dávku pelet z ovčí vlny přidat můžete, v chladné půdě se rozkládá tak pomalu, že živiny dá stromku až na jaře.
- Po výsadbě vydatně zalijte, i když prší, a kmínek chraňte před okusem.
Kdy sázet stromy na podzim
Podzim je na výsadbu nejlepší hlavně kvůli vodě. Čerstvě zasazený strom nejčastěji zahubí sucho, protože jeho kořeny ještě neumějí čerpat vodu z okolní půdy. Na podzim prší vytrvaleji, je chladno a voda se z půdy tolik neodpařuje, takže stromek do jara nežízní. Přes zimu si navíc zemina mezi kořeny sedne, vytlačí se z ní vzduchové kapsy a na jaře už strom stojí v půdě pevně.
Sázet můžete, dokud jde rýč zapíchnout do země, ale čím dřív po opadu listí stromek zasadíte, tím víc nových kořenů do zimy stihne udělat.
Výjimkou jsou teplomilné peckoviny. U broskvoní a meruněk se často uvádí, že se jim víc daří, když přijdou do země až na jaře do prohřáté půdy. Stromy a keře v kontejnerech můžete sázet skoro celý rok, i pro ně je ale podzim nejpohodlnější, protože se o zálivku postará počasí.
Jak poznat kvalitní sazenici
Prostokořenné stromky jsou nejlevnější, ale také nejcitlivější, protože jejich kořeny jsou po vyorání ze školky nechráněné. Hledejte stromek, který vypadá vitálně, nemá poškozenou kůru a má hodně rozvětvených kořenů, ne jen pár silných pahýlů. Kořeny nesmí být suché ani zplesnivělé.
Tohle všechno ale umí i stromek, ze kterého nic dobrého nevyroste. Sadař Dominik Grohmann, který pěstuje bio stromky ve své ovocné školce, proto radí kupovat sazenice přímo v ovocných školkách. Nejlepším znamením podle něj je, když se vás prodejce vyptá, kam strom půjde, jakou máte půdu a co od něj čekáte, a teprve podle toho doporučí odrůdu a podnož.
Jak zasadit strom krok za krokem
- Nechte stromek napít. Kořeny ponořte do kbelíku s vodou, ideálně přes noc. Déle než 12 hodin je ale ve vodě nenechávejte.
- Vykopejte jámu. Na šířku asi o polovinu větší, než jsou rozprostřené kořeny, aby se do jámy vešly volně a nemusely se ohýbat. Hloubku řiďte tím, jak hluboko stromek rostl ve školce. Na kmínku je to místo poznat podle změny barvy. Dno a stěny jámy narušte rýčem, ať nezůstanou hladké a ulité.
- Zatlučte kůl. Do jámy ještě bez stromu, na návětrnou stranu. Má stát pevně a končit těsně pod budoucí korunou. Akátové kůly vydrží výrazně déle než smrkové.
- Začistěte kořeny. Při vyorávání se konce kořenů často potrhají. Roztřepené a polámané konce zastřihněte nůžkami do zdravého dřeva.
- Usaďte stromek. Postavte ho do jámy ke kůlu a zkontrolujte výšku. Roub, tedy zesílené místo nad kořeny, kde se odrůda spojuje s podnoží, musí zůstat nad zemí, zhruba na dlaň. Kdybyste ho zahrabali, odrůda by mohla zakořenit sama a ztratila by se vlastnost podnože, kvůli které jste si strom vybrali.
- Zasypte a udusejte. Vykopanou zeminu rozdrobte prsty a sypte ji mezi kořeny po částech. Pelety z ovčí vlny, pokud je používáte, promíchejte se zeminou kolem kořenů, víc o nich níž. Průběžně zeminu přišlapujte, ať mezi kořeny nezůstanou vzduchové kapsy, ve kterých by kořeny vysychaly a namrzaly.
- Zalijte. Vydatně, klidně dvě konve, i když je mokro. Voda vyplní zbylé mezery mezi kořeny a zeminou. Kolem kmínku pak udělejte mělkou misku, ať voda při další zálivce neodtéká.
- Uvažte stromek ke kůlu. Jutovým páskem do takzvané osmičky, která se kříží mezi kmínkem a kůlem, takže se kůra o kůl neodírá. Na větrném místě dejte stromku kůly dva.
Jámu pro strom vykopete nejrychleji pořádným rýčem. Do utužené nebo kamenité půdy se líp zakousne špičatý rýč DeWit s nášlapem, další najdete v kategorii rýče.
Patří do výsadbové jámy hnojivo?
Dlouho se radilo nasypat na dno jámy kompost nebo uleželý hnůj, aby měl stromek dobrý start. Sadař Dominik Grohmann radí opak. „Pro adaptaci stromu je lepší, když bude od začátku v podmínkách, v nichž bude po celý svůj život,“ vysvětluje. Strom, který dostane do jámy kyprý kompost, se kořeny drží v ní a do okolní půdy se mu nechce. Druhý argument se týká podzimu. Strom teď stahuje mízu do kořenů a chystá se na zimu, takže by ho nemělo nic nutit k růstu.
S oběma důvody souhlasíme. Proto do jámy nedávejte kompost ani zahradní substrát, zasypte ji tou zeminou, kterou jste vykopali. Rychlé minerální hnojivo tam na podzim nepatří už vůbec, protože dusík z něj se uvolní hned, a co strom nespotřebuje, odplaví déšť.
Malá dávka pelet z ovčí vlny je ale jiný případ. Živiny z vlny neuvolňuje voda, ale půdní život, a ten v chladné podzimní půdě skoro stojí. Měření saských zemědělských výzkumníků ukázala, že se vlna rozkládá výrazně pomaleji než ostatní organická hnojiva, podrobněji to rozebíráme v článku o podzimním sázení trvalek. Stromek tedy na podzim k růstu nepopohání. Živiny začne uvolňovat až na jaře, když se půda prohřeje a strom raší. A strukturu půdy v jámě nezmění, protože litr pelet se v jámě, do které se vejde přes sto litrů zeminy, ztratí.
Buďme fér, i podle Dominika by se strom v dobré zahradní půdě obešel bez hnojiva úplně. Pelety mají smysl hlavně v chudé, písčité nebo vyčerpané půdě a tam, kde strom sázíte do bývalého trávníku. Vlna navíc nasákne vodu a drží ji u kořenů, což se v suchém předjaří hodí.
Kolik pelet ke stromu dát
- Při výsadbě: 0,5 až 1 litr pelet z ovčí vlny podle velikosti stromku. Nesypte je na hromádku na dno, ale promíchejte se zeminou kolem kořenů, ať se jich kořeny nedotýkají v jednom místě.
- Do písčité nebo vyčerpané půdy: stejnou dávku pelet s biouhlem. Biouhel se v půdě nerozkládá a zůstává v ní jako trvalá zásobárna vody a živin.
- Na jaře v dalších letech: hnojte po obvodu koruny, ne ke kmeni, protože tam jsou kořeny, které přijímají živiny. Pelety rozhoďte v pásu pod okrajem koruny, 0,5 až 1 litr na metr čtvereční, a lehce je zapravte, ať nepoškodíte jemné kořínky.
- Vždy zalít. V suché půdě vlna jen leží a nic nedělá.
Vlna má zásaditou reakci, pH 7,5 až 9,5. K borůvkám, rododendronům a dalším rostlinám, které chtějí kyselou půdu, ji proto nedávejte.
Častá chyba: strom zasazený moc hluboko
Hlubší výsadba vypadá jako pojistka, strom bude pevněji stát a kořeny budou v teple. Ve skutečnosti mu škodí. Zahrabaný kmínek se dusí, kůra u země vlhne a hnije a zahrabaný roub může zakořenit. Z nízkého zákrsku na slabě rostoucí podnoži pak časem vyroste velký strom, který přeroste celou zahradu. Proto se při sázení dvakrát podívejte, kde má stromek roub, a ten nechte nad zemí.
Péče po výsadbě a ochrana přes zimu
Zalévejte, dokud nepřijdou mrazy, kdykoli delší dobu neprší. V suchém listopadu a při holomrazech, kdy půda vysychá a nesněží, se zálivka vyplatí i v zimě.
Mladý kmínek láká zajíce a srny, takže kde k vám chodí zvěř, obalte ho pletivem nebo chráničem proti okusu. Kořeny zase ohrožují hraboši. Pokud je na zahradě máte, sázejte strom do košíku z pletiva, který kořeny ochrání, dokud nezesílí.
Půdu kolem stromku můžete přes zimu zamulčovat, třeba listím nebo drcenou ovčí vlnou, která chrání kořeny před promrznutím a postupně půdu přihnojí. Mulč ale nesypte až ke kmeni, nechte kolem něj volný kruh, jinak kůra vlhne a hraboši pod mulčem najdou úkryt přímo u kořenů.
A nezapomeňte na výchovný řez. Mladý strom ho potřebuje každý rok zhruba prvních pět let, aby si vytvořil pevnou korunu. Kdy se co na zahradě stříhá, jsme sepsali v článku Kdy co v zahradě stříhat a řezat.
Časté dotazy
Kdy je nejlepší doba na výsadbu stromů?
Pro prostokořenné stromky podzim, od opadu listí do zamrznutí půdy, obvykle od konce října do konce listopadu. Druhou možností je předjaří po rozmrznutí půdy, jen je potřeba stromek zasadit dřív, než začne rašit, a pak celou sezónu hlídat zálivku.
Do kdy se dají stromy sázet na podzim?
Dokud půda nezamrzne a jde do ní rýč. Čím dřív po opadu listí ale stromek zasadíte, tím víc kořenů do zimy stihne udělat.
Jak hluboko zasadit ovocný strom?
Stejně hluboko, jako rostl ve školce. Roub musí zůstat zhruba na dlaň nad zemí, jinak může odrůda zakořenit a strom ztratí vlastnosti podnože.
Můžu strom při výsadbě pohnojit?
Kompost, substrát ani minerální hnojivo do jámy nedávejte. Malá dávka organického hnojiva s velmi pomalým rozkladem, jako jsou pelety z ovčí vlny, nevadí, protože živiny uvolní až na jaře. V dobré zahradní půdě se ale strom obejde i bez ní.
Musí mít mladý strom kůl?
Ano, aspoň první dva až tři roky, než kořeny strom udrží samy. Zákrsky na slabě rostoucích podnožích mají mělké kořeny a oporu potřebují natrvalo. Kůl zatlučte do jámy před výsadbou a stromek k němu uvažte volně, jutou do osmičky.
Než vyrazíte do školky
Vyberte místo, rozmyslete si, jak velký strom tam chcete mít, a vykopejte jámu ještě předtím, než pro stromek pojedete. Holé kořeny pak nebudou čekat na vzduchu a stromek půjde rovnou z kbelíku s vodou do země. Pelety a další hnojiva najdete v kategorii přírodní hnojení a pro inspiraci, co ještě na podzim zasadit, mrkněte na článek o sázení trvalek na podzim.
