Na podzimních výstavách a v zahradnictvích je trvalek plno a doma se pak hledá místo pro každý kousek, který se vešel do auta. Do toho se vkrádá pochybnost, jestli už není pozdě a jestli by nebylo lepší počkat se sázením trvalek do jara.
Není a nebylo. Trvalky se na podzim sázejí líp než na jaře a vhodná doba je na to dokonce déle, než se traduje. Jen je potřeba vědět, jak je do země dostat a čím je při tom pohnojit, aby do jara pořádně zakořenily.
V kostce
- Trvalky z květináčů můžete sázet, dokud nezamrzne půda. Čím dřív, tím lépe do zimy zakoření, ideální je říjen.
- Podzim je pro výsadbu lepší než jaro. Voda se z půdy neodpařuje tak rychle, země je ještě teplá z léta a rostlina místo listů buduje kořeny.
- Před výsadbou nechte trvalku v květináči napít, kořenový bal narušte a sázejte do stejné hloubky, v jaké rostla.
- Při výsadbě trvalek preferujte vždy organická hnojiva s pomalým uvolňováním.
- Pelety z ovčí vlny dejte do jamky ke kořenům, koňský hnůj zapravte do celého záhonu, frass přidejte do vrchní vrstvy půdy.
- Po výsadbě vydatně zalijte i když prší. Díky vydatné zálivce se půda kolem kořenů slehne a hnojivo se začne rozkládat.
Do kdy se dají trvalky sázet
Dlouho se říkalo, že na trvalky je čas od babího léta do poloviny listopadu a někteří zahradníci dodnes trvají na polovině října. Důvod dával smysl: rostlina musí stihnout zakořenit, dokud je teplo.
Jenže zima přichází čím dál později. Průměrná teplota v Česku za posledních šedesát let stoupla zhruba o dva stupně, v létě a v zimě dokonce o tři, a babí léto se často protáhne hluboko do října. Půda tak zůstává dlouho rozmrzlá a trvalky do ní můžete sázet, dokud jde rýč zapíchnout do země.
U trvalek pěstovaných v květináči to platí dvojnásob. Jsou dobře prokořeněné, takže nezačínají od nuly, a v záhoně se jim bude dařit víc než v nádobě. Pravda ale je, že čím dřív na podzim je zasadíte, tím víc nových kořenů do zimy stihnou vytvořit. Proto je ideální říjen a začátek listopadu.
I zmrzlá zem je lepší než květináč
V běžném květináči od trvalky je kolem půl litru substrátu. Takové množství promrzne skrz naskrz za jedinou mrazivou noc a rostlina, která by v záhoně přezimovala bez potíží, v něm může zmrznout nebo uschnout.
Když tedy nestihnete sázet a ještě nevíte, kam trvalku dát natrvalo, nenechávejte ji přes zimu v květináči na terase. Zahrabejte ji i s květináčem do země na kraji záhonu, kořeny tak budou chráněné a na jaře ji přestěhujete na finální stanoviště. Druhá možnost je podzimní truhlík. Trvalka v něm dokvete na parapetu a po odkvětu ji přesadíte ven.
Proč trvalky sázet na podzim a ne na jaře
Nejvíc čerstvě zasazenou rostlinu ohrožuje sucho. V létě sice naprší nejvíc, ale často v přívalech, voda odteče po povrchu a zbytek se v horku rychle odpaří. Na podzim prší méně, zato vytrvaleji, a protože je chladněji, voda v půdě vydrží.
Druhý důvod je teplota. Země je ještě vyhřátá z léta, ale vzduch už nepálí, takže rostlina nezažívá teplotní šoky. A konečně třetí: na konci sezóny trvalky stahují energii do kořenů a nemají potřebu stavět nové listy. Po přesazení ji proto dají do kořenového balu a na jaře vyrazí naplno.
Při jarní výsadbě naopak trvalkám zkracujete sezónu. Musí zakořeňovat a růst zároveň a některé v prvním roce vůbec nevykvetou.
Jak vybrat zdravou trvalku
V zahradnictví sáhnete přirozeně po té, která vypadá nejbujněji. Pár věcí se ale vyplatí zkontrolovat zblízka:
- Rostlina je větvená a hustá. Dlouhé bledé výhony znamenají, že stála ve stínu nebo trpěla nedostatkem živin.
- Listy mají barvu typickou pro daný druh, bez skvrn, povlaků a žloutnoucích míst.
- Když trvalku lehce povytáhnete z květináče, uvidíte světlé zdravé kořeny a bal, který není ani suchý, ani rozmočený.
- Stonky nejsou polámané. To prozradí špatné zacházení při převozu.
U rostlin z rostlinných burz a skupin na sociálních sítích počítejte s tím, že riziko nemoci je vyšší. Nechte je proto pár dní stranou od ostatních, než je zasadíte do záhonu.
Jak sázet trvalky krok za krokem
- Nechte je napít. Trvalky v květináčích postavte na pár hodin do kbelíku s vodou, aby se bal pořádně nasákl. Přesazení pro ně nebude takovým stresem.
- Vykopejte jamku větší než bal. Zhruba jednou a půlkrát širší a hlubší, ať se kořeny mají kam rozrůst. Dno jamky prokypřete.
- Přidejte hnojivo ke kořenům. Pelety nebo frass promíchejte se zeminou na dně jamky. Kolik čeho, najdete o kousek dál.
- Narušte kořenový bal. Kořeny, které v květináči kroužily dokola, prsty rozvolněte nebo bal na několika místech nařízněte. Jinak se budou točit dál v prostoru po květináči a do okolní půdy se nepustí.
- Sázejte do stejné hloubky. Horní hrana balu má být v úrovni okolního terénu, ne níž. Zasypte, rukama přitlačte a udělejte kolem rostliny mělkou misku na vodu.
- Vydatně zalijte. I když je mokro. Voda vyplní vzduchové kapsy mezi kořeny a zeminou.
Jamku vyhloubíte klidně jen malým rýčem a širokou sázecí lopatkou, u menších trvalek si bohatě vystačíte s nezničitelnou lopatkou.
Hnojit při podzimní výsadbě? Ano, ale pomalu
V řadě příruček najdete, že při podzimní výsadbě se nehnojí a hnojivo patří k rostlině až na jaře. Ta rada má svůj důvod. Rychlé minerální hnojivo v jamce může popálit čerstvě narušené kořeny a dusík, který se uvolní hned, žene rostlinu do listů ve chvíli, kdy by se měla chystat na zimu. Co rostlina nespotřebuje, odplaví déšť do spodní vody.
Organické hnojivo s pomalým uvolňováním je jiný případ. Živiny z něj neuvolní voda, ale půdní život, a ten v chladné podzimní půdě pracuje pomalu. Rozjede se teprve na jaře, kdy se půda prohřeje a trvalka začne rašit. Hnojivo tak čeká v jamce do té doby, kdy ho kořeny potřebují.
U ovčí vlny je to vidět obzvlášť dobře. Saský zemský úřad pro zemědělství v Drážďanech v roce 2013 porovnával, jak rychle se z organických hnojiv uvolňuje dusík. U většiny z nich se za dva týdny uvolnila čtvrtina až skoro polovina dusíku, pelety z ovčí vlny se ale rozjížděly výrazně pomaleji. Studenti zahradnictví z Drážďan-Pillnitz to o rok později ověřovali znovu a výsledek se opakoval: u vlny se rozklad rozbíhá se zpožděním. Pro podzimní výsadbu je to přesně ta vlastnost, kterou chcete.
Ale upřímně. Většina trvalek na živiny nijak náročná není, a když sázíte do dobré zahradní půdy, obejdou se i bez hnojiva. Smysl dává hlavně v chudé, písčité nebo vyčerpané půdě a při zakládání nového záhonu na místě, kde dřív byl trávník.
Čím trvalky při výsadbě pohnojit
Na výsadbu máme tři přírodní hnojiva. Každé umí něco jiného, takže nejde o to, které je nejlepší, ale co od něj chcete.
Pelety z ovčí vlny dodávájí hlavně dusík a draslík a podle výrobce se uvolňuje zhruba šest měsíců. Vlna navíc nasákne vodu a drží ji u kořenů, což čerstvě zasazená rostlina ocení. Na chudé a rychle vysychající půdy je tu varianta s biouhlem, který se v půdě nerozkládá a zůstává v ní jako trvalá zásobárna vody a živin.
Peletovaný koňský hnůj Pferdeapfel je klasický hnůj z rakouské biofarmy, jen suchý, bez zápachu a lisovaný. Živin má méně než vlna, zato do půdy přináší hodně organické hmoty, která zlepší její strukturu. Hodí se proto hlavně tehdy, když zakládáte celý záhon.
Hmyzí frass je jemné hnojivo z chovu potemníků. Část dusíku má v rychle dostupné formě, takže působí dřív než vlna i hnůj. Při podzimní výsadbě ho proto dávejte jen v malé dávce, jeho velká chvíle přijde na jaře, kdy trvalky raší a první živiny se jim hodí hned.
Frass s koňským hnojem prodáváme i spolu v podzimním balíčku pro zdravou půdu.
Kolik a kam
- Nový záhon: pelety z ovčí vlny rozhoďte po celé ploše, 0,5 až 1 litr na metr čtvereční, a zapravte je do půdy. Na povrchu fungují špatně. Koňský hnůj zapracujte stejně, rovnoměrně do celého záhonu ještě před výsadbou.
- Jednotlivá trvalka: pelety promíchejte se zeminou na dně jamky. Pro keř výrobce uvádí 0,5 až 0,75 litru, pro zeleninu do jamky 0,2 litru na rostlinu, a to je dobré vodítko i pro běžnou trvalku.
- Frass: na podzim nanejvýš lžíci do jamky, promíchanou se zeminou. Na jaře pak jednu až dvě lžíce kolem rostliny, lehce zapravit.
- Vždy zalít. Vlna i hnůj potřebují vlhko, aby se začaly rozkládat. Hnojivo v suché půdě jen leží.
Po výsadbě: voda, mulč a hraboši
Čerstvě zasazené trvalky zalévejte, dokud nepřijdou mrazy, pokud zrovna dlouho neprší. Na podzim to obvykle znamená jen pár konví, ale v suchém říjnu se to vyplatí.
Mulč kolem rostlin udrží v půdě vláhu a přes zimu chrání kořeny před promrznutím. Poslouží listí, posekaná tráva nebo drcená ovčí vlna, která funguje jako mulč a zároveň půdu postupně přihnojí.
Přes zimu mladé rostliny ohrožují hraboši. Kde je máte, sázejte cennější trvalky do košíků z pletiva, které kořeny ochrání.
Starší trvalky, které nepřesazujete, na podzim nestříhejte. Většině prospěje, když jim suché stonky necháte do jara. Kdy se co na zahradě stříhá, jsme sepsali v článku Kdy co v zahradě stříhat a řezat.
Časté dotazy
Do kdy se dají sázet trvalky?
Trvalky z květináčů můžete sázet, dokud nezamrzne půda, v posledních letech tedy často i v listopadu. Ideální je říjen, protože čím dřív je zasadíte, tím víc kořenů do zimy udělají.
Je lepší sázet trvalky na podzim, nebo na jaře?
Pro většinu trvalek na podzim. V půdě je víc vláhy, země je ještě teplá a rostlina místo listů buduje kořeny. Při jarní výsadbě musí zakořeňovat a růst zároveň a některé druhy pak v prvním roce nevykvetou.
Můžu trvalky při podzimní výsadbě hnojit?
Ano, organickým hnojivem s pomalým uvolňováním, jako jsou pelety z ovčí vlny nebo peletovaný koňský hnůj. Minerální hnojivo do jamky na podzim nedávejte, může popálit kořeny a dusík z něj odplaví déšť.
Hodí se pelety z ovčí vlny ke všem trvalkám?
K většině ano. Vlna má ale zásaditou reakci, pH 7,5 až 9,5, a biouhel kyselost půdy ještě snižuje. K rostlinám, které potřebují kyselou půdu, jako jsou vřesy, rododendrony nebo borůvky, je proto nedávejte.
Co s trvalkami, které nestihnu zasadit?
Nenechávejte je přes zimu v květináči venku, malé množství substrátu promrzne rychle. Zahrabejte je i s květináčem do země nebo je dejte do podzimního truhlíku a vysaďte je, jakmile to půjde.
Než se pustíte do záhonu
Podzimní výsadba je jedna z mála prací na zahradě, kde vám počasí opravdu pomáhá. Stačí jamka o něco větší než bal, hrst hnojiva ke kořenům a konev vody. Zbytek za vás udělají podzimní deště a na jaře to poznáte podle toho, jak rychle se trvalky rozrostou.
Co dalšího se na podzim vyplatí udělat se záhony, najdete v článku Podzimní doping záhonů, všechna hnojiva v kategorii přírodní hnojení.
