Ráno je na listech rosa, která do poledne neoschne. Odpoledne přijde přeháňka. A vy stojíte u záhonu s plnými trsy, kde je půlka plodů ještě zelená, a počítáte, kolik času vám do konce sezóny zbývá.
Druhá půlka srpna je na rajčatech o důslednosti, ne o zázračných přípravcích. Chladnější noci a vlhko zpomalují zrání a zároveň dělají přesně to prostředí, ve kterém se plísním daří nejlíp. Tady je šest věcí, které s tím ještě zvládnete udělat.
V kostce
- Cokoliv s rajčaty dělejte, jen když jsou rostliny oschlé.
- Spodní listy, které se dotýkají země, odstraňte úplně.
- Zaštípněte vrchol, další květy už se v plody nepromění.
- Preventivní postřik aplikujte dřív, než se objeví plíseň.
- Černající špičky rajčat neřeší vápník, ale vyrovnaná zálivka.
- Prasklé plody sklízejte hned, do praskliny se rychle dostane infekce.
Pracujte na rajčatech jen za sucha
Každý odlomený zálistek a každý utržený list je otevřená rána. Za vlhka je z ní vstupní brána pro houbové choroby, které se po mokrém porostu roznesou během pár hodin. Proto počkejte, až rostliny oschnou, a teprve pak s nimi cokoliv dělejte.
Na vylamování zálistků se vyplatí tenké rukavice. Zálistek vylomíte jednoduše palcem a ukazováčkem a je k tomu potřeba cit, takže silná kožená rukavice je na tuhle práci nepoužitelná. Tenká rukavice s nitrilovou dlaní cit nechá a zároveň vás ochrání před tou zelenou lepkavou vrstvou, která zůstává na dlaních a jde z kůže dolů opravdu špatně.
Zálistky vylamujte, silné řapíky stříhejte
Malý zálistek se vylomí prsty a rána se zatáhne rychleji než po řezu. Jakmile ale zálistek zdřevnatí nebo jde o silný listový řapík, trhání udělá roztřepenou ránu, která schne dlouho. Tam sáhněte po nůžkách.
Hodí se na to drobnější nůžky s podlouhlou čepelí. Dostanou se mezi vijany, aniž byste jimi naťukli zrající plod, a řez vedou čistě. Jedna věc se přitom podceňuje: mezi jednotlivými rostlinami čepele otřete lihem. Zabere to chvilku a ušetří vám to přenášení infekce z nemocné rostliny na zdravou.
Spodní listy, které leží na zemi nebo se jí dotýkají, odstraňte úplně. Natahují z půdy vlhkost a jsou to skoro vždy první listy, na kterých se plíseň objeví. Porost tím zároveň provzdušníte. Nepřežeňte to ale, list je pro rostlinu továrna na cukry a plody z něj dozrávají. Nikdy byste rajčeti neměli vzít víc než třetinu listů.
Zaštípněte vrchol, ať rostlina dozrává místo růstu
Když se ochladí, další květy už plod do konce sezóny nedonosí. Než se květy přemění v plody, trvá to průměrnému rajčeti při konstantní teplotě 26°C 42 dní. Na to už letos nebude mít čas. Zaštípněte proto tyčkové odrůdy nad šestým až sedmým vijanem, odstraňte také všechny květy. Rostlina přestane investovat energii do růstu a přesměruje ji do plodů, které na ní už visí. Zrání se tím zrychlí a chuť bývá lepší.
Plíseň: preventivní postřik teď, silnější kalibr až podle skvrn
Prevence je u houbových chorob rajčat podstatně účinnější než jakýkoliv zásah později. Základ je pěstitelský: dostatečné rozestupy zhruba 50 cm, provzdušněný porost, zálivka výhradně ke kořenům a nikdy na list, a mulč, který brání odstřikování půdy na spodní listy.
K tomu se hodí preventivní postřik Polyversem. Obsahuje houbu Pythium oligandrum, která se živí jinými houbami: najde vlákno patogenní houby, prorazí jeho stěnu a vysaje obsah. Vedle toho rostlinu takzvaně vycvičí, ta si po kontaktu s ní nastartuje vlastní obranné látky. Výrobce v návodu upozorňuje na jednu podstatnou věc: přípravek se aplikuje preventivně před výskytem choroby, aplikace až při prvních příznacích může snižovat účinnost.
Prakticky: prášek nechte půl hodiny odstát ve vodě, přeceďte přes plátýnko, aby se neucpaly trysky, pokud máte velmi jemný rozprašovač, a stříkejte ráno nebo pozdě odpoledne, ne na plném slunci. Nemíchejte ho s fungicidy ani se smáčedly, ta mu účinnost potlačí.
Když už na listech vidíte první hnědé skvrny, přichází na řadu Altela. Je to pomocný prostředek, který zastavuje vývoj houbových a bakteriálních chorob. Nepracuje jako klasický fungicid: obsahuje přírodní enzymy, polyketidy, neživé bakterie a rostlinné výtažky spolu s manganem a zinkem, a rostlina díky nim posílí vlastní obranyschopnost. U zeleniny se ředí zhruba 20 ml na 8 litrů vody a smí se použít nejvýš čtyřikrát ročně s odstupem 7 až 10 dnů.
Napadené listy a plody odstřihněte a vyhoďte, na kompost nepatří. Podrobný přehled toho, co rajčata trápí a jak jednotlivé choroby rozeznat, najdete v článku nejčastější choroby rajčat.
Černající špičky rajčat nejsou choroba, je to nevyvážená zálivka
Černá zapadlá skvrna na spodku rajčete vypadá děsivě, ale není to houba ani bakterie a fungicid na ni nezabere. Rostlina jen nestíhá dostat vápník do plodu. Vápník putuje nahoru s vodním proudem a plod na rozdíl od listů skoro nedýchá, takže se k němu dostane málo. Spouštěčem bývá kolísání vlhkosti v půdě, tedy sucho vystřídané vydatnou zálivkou. Přesně případ letošního léta.
Častá chyba: vápníkový postřik na list. Vápník se z listu do plodu nepřesune, list si ho zadrží a dál ho nepustí. Prevence je přitom jednoduchá, stejnoměrně vlhká půda bez velkých výkyvů. Zalévejte vydatně a pravidelně, ne málo a často, a přidejte mulč. Nejjednodušeji to za vás udělá zavlažovací olla. Zakopaná nádoba z porézní keramiky dává vodu rostlinám rovnou ke kořenům, takže rostlina má pořád stejné podmínky. Jak olla funguje a jak ji zakopat, jsme popsali v samostatném článku o zavlažovacích ollách.
Ještě jedna dobrá zpráva: nejčastěji černají první plody a další už bývají v pořádku samy od sebe, protože rostliny zvětší kořenový bal a tím také zrovnoměrní příjem živin z půdy. A postižený plod se dá po odříznutí špičky normálně sníst.
Praskání po dešti: sklízejte hned
Praskání má stejnou příčinu jako černání špiček. Po suchém období se plod naráz nalije vodou a slupka, která už dorostla, tempo neudrží a praskne. Prevence je opět vyrovnaná zálivka a mulč.
Prasklé plody sklízejte hned, jak je uvidíte. Nic jim není a v kuchyni je zpracujete bez problému, ale pokud zůstanou na rostlině, do praskliny se dostane infekce a od nich se pak chytnou i sousední plody.
Časté otázky
Kdy přestat zalévat rajčata, aby byla sladší?
Úplně zálivku neomezujte, výkyvy vedou k praskání i k černání špiček. Když chcete plody koncentrovanější, snižte dávku postupně, ne skokem.
Mám na konci srpna otrhat všechny listy?
Ne. Odstraňte spodní listy až po první nasazený vijan a ty, které jsou nemocné nebo stíní plody. Rostlina bez listů nedá sladké plody.
Můžu zelená rajčata nechat dojít doma?
Ano. Sklizené plody dozrají při pokojové teplotě, ideálně vedle jablka. Ale nedávejte je do lednice. Ve studené lednici dozrávání ustane a chuť se zhorší.
Dá se plíseň zastavit, když už je na plodech?
Napadené plody se zachránit nedají. Smysl má odstranit nemocné části, provzdušnit porost a zbytek úrody sklidit polozralý.
Používejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku.
