Keř je obsypaný oranžovými plody tak hustě, že pod nimi skoro nejsou vidět větve. Zkusíte je otrhat a místo plodu vám v prstech zůstane šťáva a slupka. Jiný keř zase pár let kvete, roste a plodů se nedočkáte. Rakytník přitom není náročný. Jen je potřeba vědět o dvou věcech, které u jiného ovoce řešit nemusíte. Bez samčí rostliny neplodí a sklízet se musí trochu jinak než jiné bobulovité ovoce.
V kostce
- Rakytník je dvoudomý. Plody má jen samičí keř a k němu potřebujete samčí rostlinu, na zahradu stačí jedna na pět samic.
- Dorůstá výšky 3 až 5 metrů a do šířky 3 až 4 metry. Některé odrůdy navíc silně odnožují, takže se vyplatí kořenová bariéra.
- Chce slunce a propustnou půdu. Zamokření nesnáší. Dusík si vyrábí sám, hnojit ho není potřeba.
- Sklízí se hned po vybarvení. Přezrálé plody ztrácejí vitamín C a některé odrůdy se rychle kazí.
- Plody pevně drží na větvi. Nejsnáz se sklízí ustřižením větviček, zamražením a otřepáním.
- Plodit začíná zhruba ve třetím roce po výsadbě, dospělý keř pak dá každý rok 6 až 10 kg plodů.
Bez samčí rostliny plody nebudou
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) patří mezi dvoudomé rostliny. Každý keř je buď samičí, nebo samčí. Plody nese jen samičí keř, ale jen tehdy, když ho opylí samčí. Samec sám plody nemá nikdy. Když si koupíte jeden keř bez cedulky, může se stát, že roky kvete a nikdy neplodí.
Rakytník opyluje vítr, ne hmyz. Na plantážích se proto sází jeden samec na osm až deset samic, na zahradě nebo v živém plotu se počítá s poměrem jeden samec na pět samičích keřů. Samce vysaďte na stranu, odkud u vás nejčastěji fouká vítr, aby pyl k samicím dolétl.
Jako samci se prodávají hlavně odrůdy řady 'Pollmix'. Německé pěstitelské příručky pro plantáže doporučují kombinovat víc různých samců. Na malé zahradě stačí jeden.
Ve školkách občas narazíte i na rakytník označený jako samosprašný. Údaje o takových odrůdách se ale rozcházejí a i u nich zahrádkáři doporučují dát poblíž samčí rostlinu. Se samcem prostě máte úrodu jistou.
Kolik místa rakytník zabere
Rakytník často vypadá jako drobný keřík, protože se prodává v malém kontejneru. Dospělý keř ale bývá vysoký 3 až 5 metrů a široký 3 až 4 metry. Záleží na odrůdě. Například 'Leikora' dorůstá až pěti metrů, 'Hergo' čtyř a menší odrůdy dvou až tří.
Druhá věc, se kterou je potřeba počítat, jsou kořenové výběžky. Rakytník se jimi rozrůstá do okolí a kolem keře vyrážejí nové rostlinky. Hodně odnoží hlavně 'Hergo', 'Leikora' jich má málo. Na malou zahradu proto vyberte odrůdu s menším sklonem k výběžkům, nebo kolem keře rovnou při výsadbě zapusťte kořenovou bariéru, pás široký 60 až 70 cm, v kruhu o průměru alespoň 1,5 metru.
Mezi keři nechte 2 až 3 metry. Počítejte také s místem kolem keře, abyste se k plodům dostali ze všech stran.
Kam a kdy rakytník vysadit
V přírodě roste rakytník na písčitých dunách a štěrkových náplavech. Tomu odpovídá, co potřebuje na zahradě: plné slunce a lehkou, propustnou půdu. Ve stínu slábne a plodí málo. Těžká půda, ve které stojí voda, mu vadí nejvíc, protože dlouhodobé zamokření může keř zahubit.
Hnojení řešit nemusíte. Na kořenech má rakytník hlízky s mikroorganismy, které váží dusík ze vzduchu, podobně jako bobovité rostliny. Proto zvládá i chudé půdy. Dusíkem ho nehnojte, nanejvýš lehce v roce po výsadbě.
Nejlepší doba k výsadbě je jaro. Sazenice v kontejneru se ale dají sázet prakticky celý rok, kdy není zmrzlá půda.
Odrůdy a trny
Rakytník má trny a pořádně ostré. U odrůd se ale liší, jak moc. Nejrozšířenější odrůdy, které se u nás prodávají, se liší i dobou zrání:
- 'Hergo' je méně trnitá a zraje dřív, začátkem září. Plody je potřeba sklidit do dvou týdnů od plné zralosti, jinak se kazí. Hodně odnožuje.
- 'Leikora' je výrazně trnitější a zraje asi o dva týdny později, od poloviny září do října. Plody na keři vydrží dlouho do zimy a svítí oranžově ještě v lednu a únoru, takže je to i okrasný keř.
Kdo se trnů bojí, ať ve školce hledá odrůdu se slabšími trny. Bez ohledu na odrůdu se ke sklizni i řezu hodí pevné rukavice. Na trnité keře jsou nejlepší kožené rukavice na růže s dlouhou manžetou, která chrání i předloktí.
Kdy sklízet rakytník?
Plody dozrávají podle odrůdy od začátku září do října. Se sklizní nečekejte, protože vitamín C v plodech přibývá jen do určité doby a pak klesá. Finská studie sledovala plody během zrání. V době plné zralosti měly už jen asi tři čtvrtiny nejvyššího obsahu vitamínu C a ve chvíli, kdy na keři visela největší úroda, zhruba polovinu.
Prakticky to znamená sklízet, jakmile jsou plody celé sytě oranžové. U odrůdy 'Hergo' to platí dvojnásob, protože se přezrálé plody kazí. U odrůdy 'Leikora' můžete sklizeň rozložit, plody na keři vydrží déle.
Rakytník přitom i po poklesu vitamínu C patří mezi nejbohatší ovoce na vitamín C, které u nás roste. Podle odrůdy mívá zhruba 100 až 360 mg vitamínu C ve 100 g, tedy asi dvakrát až sedmkrát víc než citron. Údaj o „dvousetnásobku“, který se často opakuje, neodpovídá žádnému měření.
Jak sklidit plody, které nejdou utrhnout
Plody rakytníku nemají stopky, sedí přímo na větvi a pevně drží. Když je trháte prsty, praskají. Sklízet se dají dvěma způsoby:
- Stříhání větviček. Nejpohodlnější způsob a takhle se sklízí i na plantážích. Plodné větvičky ustřihněte zahradnickými nůžkami, doma je dejte do mrazáku a zmrzlé plody z nich otřepte nebo otrhejte. Zmrzlé plody jdou dolů snadno a nepraskají. Pěstitelé větve mrazí na minus 18 °C, což odpovídá běžnému mrazáku.
- Sklizeň po mrazu. U odrůd, jejichž plody vydrží na keři do zimy, můžete počkat na mrazy a pak větve otřepat. Plody ale v té době už mají méně vitamínu C.
Stříhání má jednu nevýhodu: ustřižením větviček zároveň přijdete o část dřeva, na kterém by keř plodil v dalším roce. U odrůdy 'Leikora' se po silném sestřihu vrátí plná úroda až ve třetím roce. Nestříhejte proto celý keř najednou. Každý rok sklízejte stříháním jen část keře a zbytek otrhejte jinak, nebo pěstujte víc keřů a střídejte je.
Řez rakytníku
Bez řezu rakytník houstne a plody se tvoří jen na okrajích keře. Proto ho alespoň každé dva roky prosvětlete, vyřízněte větve, které se kříží nebo rostou dovnitř, a ty, které jsou slabé a neplodí.
U starších keřů postupně odstraňujte větve starší než šest let, protože plodí čím dál méně. Keř se tak průběžně zmlazuje. Na silnější větve se hodí dvousečné nůžky na větve, s dlouhými rameny dosáhnete i do středu trnitého keře.
Samčí keře pravidelně řezat nemusíte, protože plody nenesou. Stačí je udržovat ve velikosti, která vám vyhovuje.
Choroby a škůdci
Rakytník dlouho platil za keř, který nic nenapadá. To už neplatí. Ve střední Evropě se rozšířily dva problémy:
- Vadnutí. Způsobuje ho houba Verticillium, která ucpává cévní svazky. Větve nebo celé keře v létě náhle vadnou a usychají. Většina odrůd je k němu náchylná, v německých pokusech byla jednou z nejvíc napadených odrůd 'Leikora', i když navenek vypadala zdravě. Suché větve vyřízněte a nesázejte nový rakytník na místo, kde předchozí uschl.
- Vrtule rakytníková. Moucha, jejíž larvy se vyvíjejí v plodech. V Česku se objevila v roce 2016 a podle Evropské organizace pro ochranu rostlin (EPPO) se vyskytuje jen v některých oblastech. Napadené plody jsou zdeformované a předčasně opadávají.
Co s úrodou
Rakytník začne plodit zhruba ve třetím roce po výsadbě. V německých pokusech dávaly mladé keře ve třetím roce 6 až 7 kg plodů, nejvýnosnější odrůda přes 10 kg. Plody jsou hodně kyselé, syrové se moc nejí. Hodí se na šťávu, sirup, marmeládu nebo do směsí s jiným, sladším ovocem. Zamražené plody vydrží celou zimu.
Časté dotazy
Jak poznám samce a samici rakytníku?
U mladých keřů ze školky podle označení na cedulce, proto kupujte jen pojmenované odrůdy. Samčí keř nikdy nemá plody. Když máte neoznačený keř, který kvete a roky neplodí, je to nejspíš samec. Nebo samice, ke které chybí samec.
Existuje samosprašný rakytník?
Některé školky nabízejí odrůdy jako samosprašné, údaje se ale rozcházejí. Rakytník je dvoudomá rostlina a i u takových odrůd se doporučuje vysadit poblíž samce. S ním máte úrodu jistou.
Jak daleko od sebe sázet rakytník?
Mezi keři nechte 2 až 3 metry. Samce vysaďte na návětrnou stranu, aby k samicím dolétl pyl.
Je rakytník keř nebo strom?
Je to keř, ale vzrostlý. Dorůstá 3 až 5 metrů a do šířky 3 až 4 metry, podle odrůdy. Řezem ho udržíte menší.
Proč můj rakytník neplodí?
Nejčastěji proto, že chybí samčí rostlina nebo je samec příliš daleko. Druhý častý důvod je stín a těžká, mokrá půda. A mladý keř plodí až zhruba od třetího roku.
Kdy sklízet rakytník?
Jakmile jsou plody celé sytě oranžové, podle odrůdy od začátku září do října. Čím déle čekáte, tím méně vitamínu C v nich je.
Další ovoce na podzim
Rakytník není jediné ovoce, které se sklízí na podzim. Co se dá sbírat po mrazu, jsme sepsali v článku Ovoce po mrazu, a jak na šípky v článku Sběr šípků. Pokud rakytník chystáte vysadit, přečtěte si i Podzimní výsadba stromů.
